Problémem Spojených států není prezident Putin, ale celé Rusko

Vladimir Putin a Donald Trump. | Foto: Carlos Barria | Zdroj: Reuters

Za zády Donalda Trumpa číhají velké, tentokrát především globální problémy. Bude si muset poradit s jadernými choutkami nevyzpytatelného severokorejského diktátora Kim Čong-una a také s rusko-americkými vztahy, které se ocitly ve slepé uličce. A právě jim se v širší perspektivě věnuje na portálu Politico Thomas Graham, výkonný ředitel poradenské společnosti Kissinger Associates a expert na ruské a euroasijské záležitosti.

Analýza Washington / Moskva Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nové sankce, které Spojené státy uvalily na Rusko, zostřily vztahy obou zemí takovou měrou, jakou svět od konce studené války nepamatuje.

Velká část Ameriky obviňuje z rozpoutání krize ruského prezidenta Vladimira Putina. Pravdou však je, že bilaterální vztahy nebyly nikdy harmonické. Období klidu a spojenectví byla, pohříchu, velmi krátká.

Šance na zlepšení vztahů? Lavrov po schůzce s Tillersonem cítí připravenost Američanů k dialogu

Číst článek

Amerika totiž nemá problém s Putinem. Má problém s Ruskem, domnívá se Graham a vysvětluje: Neshody mezi oběma zeměmi míří hluboko do minulosti. Světový vývoj jejich rivalitu často obrousil, technologický pokrok ale přinesl zase jiná rizika.

Podstata kontroverzí se však nemění - ideologické rozpory, sféry vlivu a zcela odlišný pohled na pravidla světového pořádku.

Hrozby napříč desetiletími

Dokonce ani ruské zasahování do amerických záležitostí není nic nového, tvrdí Thomas Graham. Sovětský svaz jím vyhrožoval Spojeným státům po celou dobu svého komunistického panování. Washington a Moskva si však musí uvědomit, že to tak dál nejde. Obě velmoci by měly, i ku prospěchu celého světa, udržovat korektní a rovnocenné vztahy.

Zatím to tak většinou není. Jen letmý pohled do historie prozradí, že období, kdy obě země skutečně spolupracovaly, jsou velmi vzácná. A ani během nich nešlo o opravdové přátelství, jak se je obě země snažily interpretovat. Dokonce i aliance proti Adolfu Hitlerovi za druhé světové války byla podle Grahama na obou stranách přijímaná s podezřením a výhradami. Spojené státy a Sovětský svaz tehdy sice bojovaly proti společnému nepříteli, o opravdové spojenectví ale nešlo.

Odtajněné e-maily v plném znění. Přečtěte si, jak Trump ml. smlouval schůzku s 'právničkou Kremlu'

Číst článek

A hned po skončení světového konfliktu se Evropa rozdělila. Ze souputníků ve zbrani se stali nepřátelé. A naděje, které zavládly po pádu železné opony a rozpadu Sovětského svazu, se dnes jeví jako iluze.

Spojené státy si naivně myslely, že Rusko se přizpůsobí jejich liberálnímu demokratickému pořádku, který Západu po válečném běsnění pomohl zajistit klid a prosperitu. Ostatní státy se přece přizpůsobily. Proč ne Rusko, ptá se Graham na serveru Politico.

Nová vlna napětí

V rozbouřené sociální a ekonomické krizi po rozpadu Sovětského svazu se Moskva neochotně podvolila západním pravidlům, rozhodně je však nepodporovala.

Ale jen co se hospodářství zotavilo, Rusko se pod Putinovou vládou vrátilo k tradičnímu směřování a napětí mezi Ruskem a Amerikou se obnovilo. Kulminovalo za ukrajinské krize, která vedla k téměř totálnímu rozpadu vztahů.

Rusko není žádný lord Voldemort, ale nesmíme ho podceňovat, říká novinář The Economist

Číst článek

Amerika by se podle Grahama měla vyrovnat s tvrdou realitou: Rusko se v nejbližší době, pokud vůbec někdy, liberální demokracií nestane. Na druhou stranu je však nelze ignorovat.

Je velké, pevně zakotvené v srdci Eurasie, disponuje arzenálem jaderných zbraní a ohromným přírodním bohatstvím. K tomu lze přidat ještě stále akceschopnější armádu, zkušené diplomaty a inovativní a odvážnou vědeckou komunitu, což ostatně při masivních kybernetických intervencích pocítily i Spojené státy.

Přijmout Rusko

Rusko nepřestane být velkým hráčem světové politiky, zdůrazňuje Graham. Amerika se tedy musí vyrovnat s Ruskem takovým, jaké je. Jak má ale spolupracovat s někým, kdo je tak odlišný, kdo ohrožuje zájmy ostatních a brousí si zuby na ovládnutí důležitých politických, hospodářských a vědeckých oblastí?

Možností je izolace podpořená sankcemi. Jenže – jednu z největších ekonomik nelze odstřihnout od okolního světa. Určitě ne v době, kdy se jiní velcí hráči, jako jsou Čína nebo Indie, derou k moci a na své cestě se na Spojené státy nikterak neohlížejí.

Hledání kompromisů

Lepším nápadem než sankce by bylo začít s Moskvou jednat o pragmatických záležitostech, zaměřit se na zmírnění geopolitické rivality a snížit tak riziko možného konfliktu. Amerika by podle Grahama měla bránit své zájmy, ale být připravená hledat kompromisy tak, aby nezradila své hodnoty.

Jak na to? Thomas Graham radí: Spojené státy by například měly trvat na úplném obnovení územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Zároveň by však měly naznačit ochotu hledat alternativy k tomu, s čím Moskva vytrvale nesouhlasí, totiž případnému vstupu Ukrajiny do NATO.

Naléhavé globální hrozby, šíření zbraní hromadného ničení, mezinárodní terorismus, změna klimatu a hrozba ničivých pandemií - vyžadují společné úsilí všech světových velmocí, včetně Ruska a Spojených států, zdůrazňuje Thomas Graham.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Jana Šmídová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme