Proč bude Putin ovlivňovat volby ve Francii a Německu
Politici i komentátoři užívají analogie s mnichovskou dohodou možná častěji, než je zdrávo. Vezmeme-li však v úvahu, že to byla dohoda čtyř velmocí o osudu země, která se jednání nezúčastnila, tentokrát by to přirovnání mohlo sedět, čteme v americkém týdeníku Newsweek. A komentátor vysvětluje, proč je podle něj srovnání s Mnichovem 1938 tentokrát na místě.
Ruský prezident Vladimir Putin by totiž hrozně rád se Západem uzavřel nějakou dohodu o Ukrajině bez Ukrajiny. A nepochybně by uvítal, kdyby se mu povedlo přimět Německo a Francii, aby společně s Ruskem připravily Ukrajinu o nezávislost a územní celistvost, píše Newsweek.
Překreslit mapu Evropy
Putin se podle autora článku chystá, podobně jako Adolf Hitler ve 30. letech, překreslit mapu Evropy. Nasvědčuje tomu i pokračující shromažďování vojsk v rámci manévrů Kavkaz 2016, které Kreml používá jako silovou hrozbu. Západ sice na ruské akce na Ukrajině nezareaguje vojensky, ale poslat definitivně Ukrajinu Rusům do chřtánu zatím také nehodlá.
A tak se dá podle týdeníku očekávat, že v příštích měsících bude Kreml na Ukrajinu vyvíjet politický nátlak. Bude také nejspíš pokračovat v informační válce a vnucovat Kyjevu energetické dohody.
Státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí pro spolupracovníky Putina
Číst článek
Komentátor Newsweeku předpokládá, že Rusko bude dál odmítat realizaci minských dohod o příměří na Ukrajině. Nejspíš také přibude podvratných útoků proti francouzské a německé vládě. V příštím roce totiž obě země čekají důležité volby – Francii prezidentské a Německo parlamentní. Protivníci spolkové kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Francoise Hollanda – tedy němečtí socialisté a Nicolas Sarkozy - už naznačili ochotu se s Moskvou dohodnout.
Užitečný nástroj
V tomto kontextu by tedy nejspíš nikoho nepřekvapilo, kdyby Rusko dál intenzivně bombardovalo cíle v Sýrii tak, aby zesílil proud uprchlíků do Evropy. Migranti jsou pro Rusko užitečným nástrojem mocenské kampaně, soudí komentátor týdeníku Newsweek.
Západ už sice nemůže Rusko izolovat, ale západní politici by určitě dali přednost nějakému řešení založenému na minských dohodách. Jak ale na nedávném summitu G20 v čínském Chuang-čou upozornil americký prezident Obama, Rusku se už nedá věřit. Američané se obávají, že Kreml může jakoukoli dohodu zrušit hned, jakmile se mu to bude hodit.
A jako příklady uvádí týdeník nedodržené dohody Společenství nezávislých států, Budapešťské memorandum nebo Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě.
Silou a nátlakem
Rusko si nejspíš vůbec nedokáže představit, že by na něm Ukrajina mohla být nezávislá. V ruském establishmentu i mezi některými liberály proto převládá názor, že vrátit Krym Ukrajině nebo uznat odpovědnost za tamní válku by se rovnalo pádu moskevské vlády.
A možná se nepletou. Ukrajinské území si ale Rusko může udržet jen silou, anebo tak, že donutí Evropu k přijetí svých podmínek. Že zkrátka přesvědčí Brusel, aby Ukrajinu hodil přes palubu. A jelikož vyhlídka na dlouhotrvající válku mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem není lákavá, dá se očekávat, že Moskva se zaměří na jiné mocenské kanály.
Kdo přijde ‚Místo Putina‘? Nikdo, dokud je při smyslech. A Chodorkovskij to nezmění
Číst článek
Putinovi se určitě líbilo, že na summitu v Chuang-čou vystoupil z izolace. Takové vítězství je ale neúplné, dokud Západ nepřinutí, aby odvolal sankce a přimhouřil oči nad ruskou anexí Krymu. Války v Evropě se zatím obávat nemusíme, ale smíru se ještě dlouho nedočkáme, uzavírá americký týdeník Newsweek.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
