Proč se frustrace mladých taví ve Francii v násilí?
Francouzská armáda zatím nepůjde proti pouličním chuligánům. Ve večerním televizním vystoupení to řekl premiér Dominique de Villepin. K potlačení nepokojů má pomoci vyhlašování zákazu nočního vycházení, které vláda povolí prefektům. Kromě toho by měli být účastníci výtržností souzeni v urychlených řízeních.
Další rekordní bilance pouličních válek přišla v pondělí z Paříže a dalších francouzských měst. Už jedenáctou noc tam v ulicích přistěhovaleckých ghett bujelo násilí. Protagonisty těchto půtek jsou hlavně imigranti druhé generace - tedy frustrovaní mladí lidé, kteří většinou nemají práci, a s Evropou se nedokáží ztotožnit.
Jak informuje přímo z Paříže naše zpravodajka Pavla Kvapilová, boje jsou čím dál ostřejší. Francouzské úřady hlásí první oběť těchto nepokojů a se zraněním se domů vrátily desítky policistů.
61letý letý pan Jean-Jacques Le Chenadec šel v pátek se svým sousedem zjistit škody na popelnicích. V tu chvíli ho srazil neznámý útočník. Muž musel do nemocnice a byl v komatu. Dnes zemřel. Živí, ale se šrámy, vyvázli policisté, kteří se utkali s vandaly při několikahodinové bitce v Grigny na jihu od Paříže. 34 jich bylo zraněno. "Mezi rebely byly i holky," říkají teenageři, kteří se odpoledne poté poflajují poblíž místa kde se vše odehrálo. Většina útočníků jsou podle nich každopádně děti - tvrdí Grégoire a Francis: " Madam, bylo jim všem tak 14. Jo, jo - tak 14 nebo 16. Málokdo tam byl plnoletý," říkají přesvědčivě. Rebelie nejsou přitom příliš organizované - dodává 29letý student Karim: "To je prostě spontánní. To máte jako zápas ve fotbale. Někdo má balon a vy nevíte, co zrovna udělá. Není v tom žádná organizace. Je to hra. Vidí policajta a začnou zkrátka házet šutry."
Stále unavenější policisté a hasiči bojují zatím marně s přesilou po ulicích rozptýlených rebelů. Ti si na svoje konto za poslední noc připsali 1408 spálených aut. 395 z nich bezpečností složky zadržely. Cílem útoků se opět staly různé budovy - od mateřských školek přes policejní komisariáty až po produkční studio. Celkově od 27. října už mladí nespokojenci zapálili na 5 tisíc aut, řadu budov včetně škol a kostelů.
Svůj názor na příčiny současných bouří řekl televizi BBC analytik Dominique Moisy: "To, čeho jsme svědky, je výbuch vzteku spojeného s hlubokou frustrací, odcizením a ze všeho nejvíc izolovaností. Oni tu pro sebe nevidí žádnou budoucnost, cestu k práci jim uzavírá už zvuk jejich jména, nejsou vítáni, protože jsou muslimové, a řečeno trochu sentimentálně - tito mladí muži nenajdou emancipovanou Francouzku, která by si je vzala, protože jsou Arabové."
Premiér: Armáda ne; zákazy vycházení ano
Co na to politici? V neděli večer se sešla bezpečnostní rada státu. Prezident Jacques Chirac prolomil mlčení a veřejně podpořil tvrdý postup proti výtržníkům: "Absolutní prioritou je znovu obnovit bezpečnost a veřejný pořádek. Právo by mělo být znovu nastoleno a Francie by měla být silnější než ti, kdo chtějí rozsévat násilí a strach."
V pondělí večer vláda přitvrdila. Francouzský premiér Dominique de Villepin sice nehodlá proti chuligánům nasadit armádu. Podle jeho slov ale budou místní úřady moci vyhlásit zákaz vycházení na místech, kde to pro uklidnění nepokojů bude zapotřebí.
Premiér současně oznámil, že povolává 1500 záložníků z řad četnictva a policie. Zdůraznil, že na násilí, jehož kořeny mohou být i sociální, vláda odpoví "pevně a spravedlivě".
V centru zatím klid
S planoucími předměstími prozatím kontrastuje atmosféra ve středu města. Manažer Jacques z kavárny na bulváru St. Michel ani recepční z nedalekého hotelu se nebojí, že by se tyto nepokoje mohly přesunout do úplného centra. "Upřímně si myslím, že sem to nedorazí, " říká zaměstnanec hotelu St.Séverin. Oba proto doufají, že se zahraniční turisté nedají odradit od cest do Paříže. Mladý rumuský pár se dlouho do noci procházel po centru naprosto klidně. "My jsme tady na pět dní - chodíme po venku do jedné v noci a není tu žádný problém." - říkají s úsměvem tito turisté.
