Prodi káže vodu a pije víno, soudí zahraniční tisk
Vystoupení komisaře Romana Prodiho v Evropském parlamentu, Nezávislost Černé hory odložena, Co bylo příčinou zveřejnění informace o pobytu Muhammada Atty v Praze - to jsou některé titulky středečního vydání zahraničních deníků.
Rakouské deníky se věnují vítězství Mila Djukanoviče v černohorských parlamentních volbách a následné dohodě mezi Srbskem a Černou Horou. Die Presse píše: Radost Západu nad volebním výsledkem je jen radostí nad triumfem menšího zla. Od prezidenta Djukanoviče se dá sice čekat více reforem než od projugoslávského spolku, v minulosti však uskutečnil i pochybné obchody. Ačkoliv Djukanovič podepsal dohodu o setrvání Černé hory v jugoslávské federaci, v zákulisí už pilně pracuje na nezávislosti Černé Hory, poznamenává rakouský Die Presse.
Podle listu Der Standard počkají Černohorci s nezávislostí jen tři roky. Evropská unie trvá na dalším setrvání Jugoslávské svazové republiky, protože nezávislost Černé Hory by mohla vyvolat řetězovou separatistickou reakci v Bosně, Kosovu a Makedonii. Kvapně navržené soustátí, které se má nazývat Srbsko a Černá Hora, však pro Černou Horu obsahuje téměř všechny prvky nezávislosti: tato republika bude mít vlastní měnu a vlastní bankovní systém, vlastní právní systém a školství. Kromě toho má mít desetkrát menší Černá Hora ve společných institucích stejné zastoupení jako Srbsko a bude mít právo veta proti všem důležitým rozhodnutím, pokračuje Der Standard.
Djukanovič nebude evropským institucím vzdorovat v otázce nezávislosti a zpochybňovat finanční podporu pro Černou Horu. Zároveň však bude se Srbskem spolupracovat jen do té míry, na níž bude trvat mezinárodní společenství, a současně tak málo, jak to jen bude možné - a přitom bude vyčkávat, až mu nezávislost Černé Hory spadne do klína jako čerstvý plod.
Roste totiž nespokojenost občanů Srbska s tím, že se musejí nechat neustále vydírat malým státem. A Djukanovič velmi dobře ví, že onen zvláštní svazek Srbska a Černé Hory existuje jen na papíře a může trvat jen díky nátlaku Evropské unie na obě republiky, končí rakouský Standard.
Rok poté, co se objevily zprávy o údajném setkání vůdce skupiny únosců z 11. září Muhammada Atty s iráckým agentem tajné výzvědné služby, k němuž mělo dojít v Praze,začíná vycházet najevo, že to všechno byl spletitý příběh politické rivality mezi českými vedoucími představiteli a sporů mezi soupeřícími tajnými službami. Více přináší americký list The New York Times.
Po pádu komunismu navázaly české bezpečnostní složky blízké vztahy jak s CIA, tak s britskou tajnou službou. Ovšem vztahy s britskou špionáží byly nečekaně a vážně poškozeny v roce 1999. Tehdy se Británie snažila tajně získat nového špióna na iráckém velvyslanectví v České republice. Britové požádali české kolegy, aby jim pomohli sledovat Iráčanův pohyb po Praze. Ti jej však ztratili zrovna ve chvíli, kdy chtěla britská tajná služba velvyslance zkontaktovat. Po tomto incidentu se ocitly vztahy české a britské tajné služby v troskách. Zanikla šance kontrolovat dění na Iráckém velvyslanectví, a to rok před údajným pobytem Muhammada Aty v Praze.
Příčinu vidí list New York Times v rozdrobení státních bezpečnostních složek. Po sametové revoluci se změnila zpravodajská služba v nezávislou agenturu a ministerstvo vnitra si zachovalo kontrolu nad zahraniční zpravodajskou službou a pohraniční policií. To ovšem vytvořilo novou byrokratickou rivalitu. Možnou příčinou zveřejnění falešné zprávy o Attově setkání byl nedostatek koordinace mezi ministerstvem vnitra, tajnou službou a premiérem Zemanem. Je však také možné, že k impulzivnímu vydání nepotvrzené informace přispěl i politický styl bývalého premiéra Miloše Zemana, uzavírají americké The New York Times.
Hospodářství Číny a jejímu stále dominantnějšímu postavení mezi ekonomickými zeměmi ve východní Asii se věnuje v souvislosti s blížícím se summitem APEC dnešní tchajvanský deník The China post. Cituje z něj zpravodaj Radiožuranálu v oblasti Robert Mikoláš.
Vyjádření předsedy Evropského komise Romana Prodiho o paktu stability, který zavazuje státy Evropské unie udržovat zadlužení na hranici tří procent z hrubého domácího produktu, komentují některé evropské deníky. Prodi pochválil Pakt stability i přesto, že mnohé země, například Portugalsko, loni přesáhly povolenou hranici deficitu, píší britské konzervativní Timesy. Dohoda, která zakázala vládám použít anticyklická opatření proti recesi, vyvolává hněv a nejednotnost.
Nyní se Prodi dovolává větší kontroly nad dodržováním dohody. Ale tak lehkomyslné a obecné vyjádření není pro předsedu Evropské komise správná cesta k tomu, aby uskutečnil přeměny ve finanční politice Evropské unie. Úkolem komise je garantovat dodržování paktu, jeho změna je v rukou členů Evropské unie.Tříprocentní hranice deficitu může být změněna jenom jednomyslným schválením všech vlád, soudí britské The Times.
Španělský deník El Mundo ke stejnému tématu dodává: Romano Prodi káže vodu a pije víno. Evropskému parlamentu vysvětlil, že je stoupencem Paktu stability, ale že tento pakt musí být pružnější. Ještě před několika dny tentýž Prodi označil dohodu jako hloupou. Nyní ocenil smysl paktu, ale zároveň jedním dechem omluvil chování vlád, které porušují dohodu pod záminkou politiky konjunktury. Hodnověrnost předsedy Evropské komise je poškozena. Prodi ukázal, že se bez váhání podrobí tlaku velkých zemí jakými jsou Německo nebo Francie, poznamenává španělský El Mundo.
