Co je horší než hazard, ba i než pojídání vepřového masa? Populární turecký kazatel Ahmet Mahmut Ünlü má jasno: jsou to šachisté. Místo žádoucího probírání růžence holdují tito „proklatci“ lži a v okamžiku smrti nejsou hodni vyznání víry, prohlásil Ünlü. Hráče šachu svými slovy neoslnil. Turecká šachová federace v úterý oznámila, že vlivného duchovního chce pohnat před soud.

6:00 4. ledna 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Hraní šachu je horší než hazard a pojídání vepřového. Lidé, kteří hrají šachy, mají ke lži blíž než jiní. Lidé, kteří hrají šachy, nemohou vyslovit šahádu (muslimské krédo – pozn. red.), když umírají. Lidé, kteří hrají šachy, jsou prokletí.“

Tolik šachisté ústy Ahmeta Mahmuta Ünlüa, známějšího jako Cübbeli Ahmet Hoca. Pod tímto jménem vystupuje jako televizní kazatel, který – podobně jako američtí evangelikálové – využívá moci obrazovky k apelu na věřící. Ünlüovo televizní charisma ho vyneslo mezi nejvlivnější imámy v Turecku – dnes je nejvýraznější tváří turecké súfijské školy İsmailağa.

Kromě televizních obrazovek však jeho jméno zdomácnělo i v novinových titulcích – například když prohlásil jednu z misí Evropské kosmické agentury za „maniakální“ nebo když v rétorickém souboji s jiným kazatelem hájil orální sex. Pranýřování šachu, o němž v pondělí informoval deník Hürriyet, je jeho zatím nejčerstvější kontroverzí: na své stoupence apeloval, aby místo zavrženíhodné hry pilně „počítali své modlitební korálky.“

Apologie šachu

‚Bože, zbav nás mužů!‘ Feministická popová hymna bere útokem Saúdskou Arábii

Číst článek

Co se tureckých šachistů týče, ti se místo růženců bryskně chopili pera: v úterý vydali prohlášení, že proti kazateli zahájili právní kroky. „Výroky inkriminované osoby jsou nepřijatelné a vyvolaly v našem společenství reakci,“ oznámila Turecká šachová asociace (TSF). „Byly zahájeny právní kroky kvůli nepodloženým komentářům a soudům, jež dopadají na tisíce našich hráčů a jejich rodin, a to v době, kdy nejvíce potřebujeme jednotu, mír a filozofii šachu,“ poukazuje dokument na aktuální turbulentní dění v Turecku.

TSF hájí šachy s odkazem na jejich popularitu u velkých osobností tureckých dějin. „Šachy jsou sport, který na této půdě v průběhu historie hrálo mnoho státníků a vůdců. Naši vzácní státníci se zasloužili o to, aby z Turecka učinili zemi šachu, a na šíření této lásky se nadále podílejí svými slovy, svými dary šachových souprav a svou účastí na (šachových) událostech,“ uvádí prohlášení.

'Haram za jakýchkoli okolností'

Šachová aféra v Turecku upomíná na loňský leden, kdy podobně zaujal velký muftí Saudské Arábie šajch Abdal Azíz bin Abdalláh Šajch. Rovněž v televizi šachy odsoudil jako hazardní hru, jež „plýtvá časem i penězmi a zasévá mezi hráče nenávist a zášť“. Svá slova zdůvodnil jedním z veršů koránu.

Nutno podotknout, že šachisté Saúdské Arábie se tehdy nevzpouzeli tak jako jejich turečtí kolegové. „Stojí za to zmínit, že obecně, pro nás jako muslimy, se všechny sporty mohou zvrhnout v nábožensky nezákonné, jakmile zahrnují hazard, odvádění hráčů od náboženských praktik (modliteb apod.) a samozřejmě vedou-li ke vzniku nenávisti mezi hráči,“ uvedlo tamní šachové sdružení. Připomnělo však, že Saúdskou šachovou asociaci uznává Saúdský olympijský výbor, je členem světových šachových struktur a účastníků šachových akcí v království přibývá.

Hidžáb si neobléknu, je to sexistická diskriminace, bojkotuje MS v Íránu mistryně USA v šachu

Číst článek

Nakloněna šachům není ani nejvyšší duchovní autorita iráckých šíitů, ajatolláh Alí as-Sistání. Na jeho webové stránce, kde 86letý duchovní zodpovídá dotazy věřících, se lze mimo jiné dočíst, že „hraní šachu je haram za jakýchkoli okolností“. Šachy zakázal také výnos předních íránských duchovních krátce po islámské revoluci (1979) a omilostnil je až nejvyšší vůdce ajatolláh Chomejní, jenž zákaz v roce 1988 zrušil a hru povolil, ovšem pod podmínkou, že nesmí být nástrojem hazardu.

Svízelná historie

Svízele šachu v muslimském světě se přitom datují daleko za obzor našich dní. V 7. století rozvrátili raní muslimové sasánovskou Persii, a právě tam si arabští dobyvatelé osvojili umění šachu, do něhož později, po svém příchodu na Pyrenejský poloostrov, zasvětili i Evropu. Známým milovníkem šachu byl například proslulý abbásovský chalífa Hárún ar-Rašíd, který v 2. polovině 8. století vládl Bagdádu. Už tehdy však někteří imámové razili přesvědčení, že šachy, stejně jako vrhcáby či kostky, spadají do hazardu, a to nejen, když se sází – nepřípustná je podle nich také hráčská vášeň, která odvádí věřícího od modlitby.

Samotný korán konkrétní zmínku o šachu neobsahuje. Spory se vedou především na základě verše (5:90), který použil výše zmíněný saúdskoarabský velký muftí: „Vy, kteří věříte! Víno, hra majsir, obětní kameny a vrhání losů šípy jsou věru věci hnusné z díla satanova. Vystříhejte se toho – a možná, že budete blaženi.“ (Majsir – hra v předislámské Arábii, kdy se prostřednictvím šípů soutěžilo o velbloudí maso; později v přeneseném významu hazard – pozn. red.)

Kámen úrazu tak spočívá ve výkladu verše, a ten se, jak je u posvátných textů obvyklé, různí. Někteří na šachu nevidí nic špatného, další ho povolují, pokud nejde o peníze, ti nejradikálnější ho zcela zakazují a odvrhují jako hříšný. Hlas Ahmeta Mahmuta Ünlüa je jen jedním z možných proudů. (Více k tématu čtěte například zde.)

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít