‚Prosili jsme o vodu i o jídlo.‘ Rukojmí Hamásu zažili peklo, stovka z nich se rok po útoku stále pohřešuje
7. říjen 2023 se stal nejčernějším dnem izraelské historie. Běsnění komand Hamásu tehdy nepřežilo na 1200 lidí, více než 250 dalších ozbrojenci odvlekli do Gazy a skončili v zajetí Hamásu – často bez přístupu k jídlu a vodě, v hrozných hygienických podmínkách a v neustálém strachu o sebe a své blízké. Od brutálního útoku palestinského teroristického hnutí uplynul rok, přesto se v Gaze nepodařilo nalézt zhruba stovku zajatých.
‚Prosili jsme o vodu i o jídlo.‘ Rukojmí Hamásu zažili peklo, stovka z nich se rok po útoku stále pohřešuje
Byla sobota brzy ráno, když manžele Avivu a Keitha Siegelovi náhle probudil zvuk sirén. Utíkali se proto schovat do bezpečné místnosti vybudované na ochranu před raketovými útoky. Před nájezdem ozbrojenců z Hamásu vybavených puškami a granáty je ale uchránit nedokázala.
19:33
‚Ten, kdo porazil Izrael.‘ Jak silný je Hizballáh, jakou má pozici v Libanonu a může ho vláda podpořit?
Číst článek
Postarší obyvatelé kibucu Kfar Aza, který leží v blízkosti Pásma Gazy, krátce na to skončili v rukou komand Hamásu. Militanti je odvlekli z domu, 65letému Keithovi zlomili několik žeber a střelili ho do ruky. Pak je strčili do auta a odvezli do Gazy, kde davy přihlížejících jásaly nad jejich dopadením.
Jejich první zastávkou byl dům s obývacím pokojem, odkud vedl vstup do podzemního tunelu. „A v té díře pod zemí čeká s úsměvem někdo tak šťastný, jak jen může být. Nikdy nezapomenu jeho tvář,“ popisuje pro agenturu AP 63letá Aviva, babička pěti dětí, která strávila v zajetí Hamásu dlouhých 51 dnů.
Manželé Siegelovi se stali jedněmi z 251 lidí, které ozbrojenci palestinského teroristického hnutí Hamás 7. října 2023 odvlekli do Gazy. Jedním z nejhůře zasažených kibuců na jihu Izraele se stal právě Kfar Aza, běsnění asi 3000 palestinských militantů ale tvrdě odnesly také kibucy Beeri, Nirim nebo Nir Oz.
Život v tunelu
První den se k manželům Siegelovým přidali i další rukojmí. Věznitelé jim přinesli pitu a sýr, nikdo z nich ale jíst kvůli otřesu z událostí posledních několika hodin nechtěl. V následujících týdnech bylo jídlo i voda vzácností. Lidé v zajetí Hamásu trpěli hladem i několik dní.
„Nechali nás hladovět, zatímco před námi sami jedli. Hodiny i dny nám nepřinesli vodu. Měla jsem infekci v žaludku a byla jsem dehydratovaná. Museli jsme prosit o vodu. Prosili jsme o jídlo,“ popisuje Aviva Siegelová, která strávila zajetí buď v podzemních tunelech, nebo v domech militantů. Z místa na místo ji přemístili celkem třináctkrát.
25:14
Izrael má Hizballáh dobře přečtený. Teď se ukáže, jestli je připraven na pozemní válku, říká Kalhousová
Číst článek
Zatímco v některých tunelech bylo i světlo a ventilátor, který do prostoru přiváděl čistší vzduch, v jiných museli být potmě. Během 51 dnů v zajetí si mohla vyčistit zuby a umýt se slanou vodou jen čtyřikrát. „Je to nechutné. Byli jsme špinaví. Ten zápach, co se z nás linul, je ten nejhorší, jaký si dokážete představit,“ popisuje pro agenturu AP. Horší než hygienické podmínky pro ni ale bylo zacházení jejích věznitelů, kteří do ní strkali a tahali za vlasy.
Během těžkých dnů v zajetí jí bylo oporou alespoň to, že má po boku svého manžela. Keith – Američan s izraelskými kořeny – ale v rukou Hamásu zůstává dodnes. Vzpomínky na něj jsou pro Avivu o to těžší, když na vlastní oči viděla, co rukojmí v Gaze musí snášet.
„Rukojmí poutali do řetězů, mučili je, nechali hladovět a surově bili. Viděla jsem to na vlastní oči. Tohle nám dělali,“ vzpomíná na hrůzy, které zažila, ze svého nového bytu v Tel Avivu.
Aviva Siegelová doufá, že se ještě shledá s manželem, se kterým strávila 43 let života. Izraelské vládě je ale podle ní osud rukojmích lhostejný. „Nechají je zemřít. Pomalu umírat. Jak se s tím mám vyrovnat?“ ptá se Aviva, zatímco sedí vedle plakátu svého manžela, s nímž vyráží na demonstrace za osvobození zbývajících rukojmí.
Vzpomíná také na to poslední, co manželovi řekla, když sama zajetí opouštěla: „Buď silný kvůli mně.“
Stovka rukojmích v Gaze
Izraelská vláda v čele s Benjaminem Netanjahuem se po tragických událostech z loňského 7. října zavázala, že bude pokračovat ve válce s Hamásem až do „totálního vítězství“ a přivede rukojmí zpátky domů. Rok poté ale desítky z nich stále zůstávají v zajetí Hamásu.
9:53
Filadelfský koridor v centru pozornosti. Proč je klíčový pro příměří mezi Izraelem a Hamásem?
Číst článek
Během jediného příměří ve válce, která zachvátila Pásmo Gazy po říjnových útocích na jih Izraele, se 26. listopadu loňského roku dostalo na svobodu 105 unesených. Mezi nimi byla i Aviva Siegelová, která od té doby bojuje za propuštění zbývajících rukojmí. Setkala se mimo jiné s Netanjahuem, prezidentem USA Joem Bidenem i generálním tajemníkem OSN Antoniem Guterresem.
Její odhodlaný boj za návrat rukojmích ale narazí pokaždé, když se ve zprávách objeví informace o úmrtí zajatých nebo o ztroskotání rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem. Ze 251 unesených Hamás propustil čtyři už před listopadovým příměřím. Izraelská armáda následně zachránila osm rukojmích a přivezla do Izraele těla čtyř desítek zemřelých či zabitých unesených, včetně tří, které na útěku od jejich věznitelů omylem zabili izraelští vojáci.
Podle stanice BBC tak v zajetí stále zůstává 101 rukojmích, z toho čtyři byli zajatí už před 7. říjnem 2023. Mezi nimi je například i 19letá Daniela Gilboaová z kibucu Nahal Oz, 19letý student Nimrod Cohen, nebo 58letý Ilan Weiss odvlečený z kibucu Beeri. V područí Hamásu nicméně zůstávají i někteří z návštěvníků hudebního festivalu Supernova, kde se 7. října odehrál jeden z největších masakrů.
Podobně jako Aviva Siegelová se i další z propuštěných rukojmí rozhodli veřejně promluvit o hrůzách, které zažívali v zajetí Hamásu, s cílem přimět izraelskou vládu, aby na osud těchto lidí nezapomínala a dělala vše pro jejich návrat.
Jednou z prvních se stala i právnička Amit Sousanaová, která v Gaze strávila 55 dní. V březnovém rozhovoru pro deník The New York Times vzpomínala, jak byla zadržována v dětském pokoji s řetězem kolem kotníku a že ji její dozorce nutil nechávat otevřené dveře, když šla na toaletu. Popsala také okamžik, kdy jí donutil k „sexuálnímu aktu“.
„Posadil mě na okraj vany. A já jsem dala nohy k sobě. Bránila jsem se. A on mě pořád mlátil a přiložil mi pistoli k obličeji,“ uvedla pro The New York Times. Dozorce ji pak odtáhl do ložnice, kde k aktu došlo. Vedle sexuálního násilí Sousanaová v zajetí zažívala i surové bití, které trvalo i tři čtvrtě hodiny.
Její příběh není ojedinělý. O tom, že se někteří z rukojmích v Gaze stávají terčem různých forem sexuálního násilí, píše i březnová zpráva úřadu zvláštní zmocněnkyně OSN, která se zabývá sexuálním násilím během konfliktů.
Utrpení v Gaze
7. říjen 2023 otřásl životy mnoha Izraelců a stejně tak i lidí žijících v Pásmu Gazy. Válka mezi Izraelem a Hamásem způsobila v Gaze zkázu a vyžádala si podle úřadů ovládaných Hamásem nejméně 41 500 obětí, včetně více než 11 000 dětí. Dalších téměř 100 tisíc lidí bylo kvůli bojům zraněno, uvádí nedávná zpráva Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).
Hrozí totální válka s dopady na celý Blízký východ? Záleží na Hizballáhu a jeho spojencích, míní expert
Číst článek
Jak v pondělí upozornila organizace Human Rights Watch, izraelská blokáda Pásma Gazy, nedostatečná humanitární pomoc, zničené nemocnice a jen velmi omezená povolení pro odvoz nemocných a zraněných z tohoto palestinského území nejvíce dopadají na děti. Podle organizace bylo v Pásmu Gazy už před válkou na sto tisíc dětí s postižením a masivní izraelské bombardování udělalo invalidy z dalších tisíců nezletilých.
„Raketa zasáhla supermarket a já ztratila vědomí… Probudila jsem se a stále jsem držela syna za ruku, tak jsem začala utíkat. Měla jsem pocit, že je syn nějaký lehký, jako by na paži nebyla žádná váha. Tak jsem se podívala a syn nikde nebyl. Došlo mi, že držím jen jeho ruku,“ popisuje podle Human Rights Watch matka tří dětí, jak její 13letý syn přišel o levou paži.
Zatímco nevládní organizace vyzývají Izrael k ukončení utrpení lidí v Gaze, pozornost vlády Benjamina Netanjahua se v posledních týdnech obrátila k severní hranici, kde se vyostřil konflikt s libanonským hnutím Hizballáh podporovaným Íránem. Izraelské síly minulý týden zahájily pozemní vojenskou operaci do jižní části Libanonu, odkud Hizballáh podle Izraele plánoval teroristický útok podobný tomu z loňského 7. října.
„Na žádné z našich hranic nedopustíme nový 7. říjen,“ prohlásil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari, když obhajoval další postup Izraele.
