Polská vládní strana ztrácí kontrolu nad narativem. Tusk ukázal obrovskou sílu, říká novinářka
Víkendového protestu proti konzervativní vládě se ve Varšavě zúčastnilo kolem půl milionu lidí, kteří vyjadřovali nespokojenost s omezováním lidských práv, inflací a možným zásahem do voleb. „Šlo o společný pochod opozice, lidé měli pocit, že se mohou zúčastnit, aniž by říkali, že je to hlas pro Občanskou platformu,“ vysvětluje novinářka Klara Klinger-Kosmalová s tím, že jde o výročí prvních svobodných voleb v Polsku.
Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro označil demonstraci za pochod nenávisti. „Zdá se, že polská vláda nebyla připravena na to, co se stane. Právo a spravedlnost (PiS) působilo jako strana, která je v kampani o dvě délky napřed, kontrolovali ten narativ. Dnes poprvé po osmi letech ho postrádají,“ komentuje novinářka.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Klara Klinger-Kosmala, polská novinářka
Pochod inicioval lídr Občanské platformy (OP) Donald Tusk, který tak prý ukázal obrovskou sílu, protože šlo o jeden z největších pochodů od roku 1989.
„V opozici jsou spory o to, zda jít do voleb na jednotné listině, anebo zvlášť. Teď budou lídři opozičních stran těžko vysvětlovat, proč do voleb nejdou společně, když byli na demonstraci pohromadě,“ soudí.
Demonstrantům vadí zákon o zřízení komise pro posouzení vlivu Ruska v Polsku během minulých 15 let, který je podle opozice zneužitelný pro boj proti politickým oponentům a přezdívá se mu lex Tusk.
„Většina komentátorů si myslela, že to prezident Andrzej Duda nepodepíše, protože je to protiústavní. Když teď vidí ty reakce i ze zahraničí, tak ho chtějí novelizovat, ale nic na tom už nezmění. Většina lidí to podle průzkumů vnímá jako politický nástroj a výsledky práce komise nebudou věrohodné,“ tvrdí Klinger-Kosmalová.
Polarizací k vítězství
Válka na Ukrajině prý spojila polskou společnost, právě proto ale nerozhodne příští parlamentní volby. Šanci na vítězství mají strany, které jsou nejvíce polarizující, tedy PiS a OP.
‚Největší protest posledních 30 let.‘ Ve Varšavě vyšlo do ulic demonstrovat proti vládě půl milionu lidí
Číst článek
„Pro politiky je polarizace výhodná a určitě nebudou chtít spory urovnávat, protože tak můžou vyhrát. Využívají toho, že ty spory vždy existovaly, teď je to ale mnohem horší. To jsem nikdy dřív necítila,“ přiznává s tím, že politika rozděluje rodiny i třeba novinářskou obec.
Zatímco v Česku se nyní vede debata o manželství pro homosexuály, v Polsku toto vůbec není téma. „Ta diskuse je posunutá. Nejde o to, zda homosexuálové můžou uzavřít manželství, ale zda vůbec někdo může říct, že je homosexuál, protože to je v Polsku dost nebezpečné,“ upozorňuje.
Spor se naproti tomu vede v otázce potratů, které během pandemie de facto zakázal ústavní soud – potrat je legální pouze v případě znásilnění nebo pokud je ohrožen život a zdraví matky. Ročně tak jde jen zhruba o 200 případů.
„Předvolební boj bude velmi těžký a agresivní, protože není jisté, kdo vyhraje. Průzkumy ukazují, že opozice může získat 50 procent míst v parlamentu, když bude pohromadě. Rozdíl mezi preferencemi PiS a OP je velmi malý, bude záležet na tom, jak budou vypadat koalice,“ uzavírá Klara Klinger-Kosmalová.
Poslechněte si celý rozhovor výše.
