Češka žijící v Izraeli o protestech: Vláda se reformy nevzdá. Cítí, že kdyby došlo k volbám, neuspěje
V Izraeli už týdny probíhají masové demonstrace proti připravované soudní reformě, která podle kritiků omezí demokracii v zemi. „Je těžké říct, co bude. Protože co je kompromis mezi demokracií a diktaturou? Poloviční demokracie, poloviční diktatura, to je kompromis?“ říká pro iROZHLAS.cz 78letá Ronny Perlmanová. Pochází z Československa, od roku 1967 žije v Izraeli a sama se aktivně protestů účastní.
Co se vlastně teď v Izraeli děje? Jaké jsou důvody dlouhotrvajících demonstrací?
V listopadu minulého roku jsme měli volby a ty volby vyhrála s velice malou většinou pravicová a teokratická koalice. A ta udělala dohodu s Benjaminem Netanjahuem, který dělal všechno, aby se vyhnul procesu, který by ho přivedl do vězení.
Ta dohoda je, že jeho kolegové v koalici mají volnou ruku dělat cokoliv, a oni mu za to slibují, že budou podporovat zákony, které ho zachrání od soudního procesu. To je ten základ. A od té doby začali mít různé nápady, jak můžou změnit Izrael na diktaturu a teokracii.
Největší tragédie je, že chtějí přijmout zákony, které umožní vládě dělat cokoliv bez jakékoliv kontroly jiné instituce. Prakticky by zrušili funkci nejvyššího soudu, protože by tam dosadili svoje lidi.
A kromě toho chtějí zrušit funkce legislativních poradců každého ministerstva, kteří, když ministerstva navrhovala nějaký zákon, vše kontrolovali.
Otázky a odpovědi: Proč se v Izraeli konají masové protesty a koho ohrožuje reforma soudnictví?
Číst článek
A mnoho Izraelců, kteří si díky konjunktuře a dobré ekonomické situaci dobře žili a byli pasivní diváci toho, co se děje – cestovali, pracovali, seděli v kavárnách – si najednou uvědomilo, že demokracie není něco abstraktního, ale něco velice konkrétního. A že diktatura může změnit i jejich život.
A najednou demonstrují různí lidé, studenti, lékaři, psychologové, učitelé. Úplně kdokoliv.
A vy se těch demonstrací sama účastníte?
Samozřejmě. Já jsem politická aktivistka a jsem v organizaci, která se jmenuje Mahsom Watch, což je vlastně Checkpoint Watch. Chodíme na kontrolní body mezi Palestinou a Izraelem a dokumentujeme porušení lidských práv Palestinců, kteří chodí přes checkpointy.
Takže vůbec není divu, že my, kteří jsme míroví aktivisté, jsme na těch demonstracích taky.
Ani naše bývalá demokracie nebyla vyloženě demokratická, vezmeme-li v potaz Izraelem okupovaná území. A teď by to mohlo být ještě horší, protože peníze půjdou právě na rozvoj té okupace.
A v případě velkého omezení pravomocí nejvyššího soudu by nemohl zasáhnout do konání izraelské armády na těchto územích. To by znamenalo, že by poté izraelské vojáky soudil až Mezinárodní trestní soud v Haagu.
Když se srovnáváme s Maďarskem nebo Polskem, tak náš problém není jenom diktatura, ale ještě i teokracie.
Vy se tedy demonstrací účastníte, protože jste politickou aktivistkou. Je ale běžné, že jsou na demonstracích přítomni i další lidé vašeho věku?
Absolutně. Dokonce byla demonstrace babiček a lidí, kteří prožili holokaust. Děti holokaustu taky demonstrovaly. Prostě celý národ demonstruje.
Tisíce Izraelců opět protestují proti reformě soudnictví. Netanjahu naznačil možné ústupky
Číst článek
Nemáte o sebe při demonstracích strach, pokud by třeba nebyly úplně pokojné?
Zaprvé jsou pokojné. To je neuvěřitelné, jak zdvořile lidé demonstrují. Je to jenom nějaká menšina, co pak zastaví provoz na dálnici. Absolutně se nedá mluvit o tom, že to jsou hysterické, agresivní demonstrace. Absolutně ne. Chodí tam rodiny s dětmi, s miminky.
Jaká je na demonstracích atmosféra? Mají lidé pocit, že vytváří dostatečný nátlak na vládu?
Absolutně, absolutně. Určitě jste viděla fotky z demonstrací. Všichni lidé jsou tam s izraelskými vlajkami. To je zajímavý fenomén, protože doteď s nimi protestovali vždy jen podporovatelé politické pravice.
Ti momentálně ale slyšet nejsou, jsou potichu, protože jsou spokojení s tím, co se děje. Předtím ale často nosili vlajky při takzvaném pochodu vlajek, který vedli přes arabské čtvrtě. Nyní, při těchto demonstracích, je to vlajka všech izraelských občanů a nejenom pravicových stran.
A demonstrovat se rozhodně bude dál, protože lidé doufají – nevěří, ale doufají – že náš nátlak změní politiku, ovlivní vládu a bude návrat demokracie.
Utlačovaná část obyvatelstva
Jak vidí momentální situaci arabské obyvatelstvo v Izraeli? Také se do protestů zapojují?
Pomaličku ano. Ten problém je ta absurdita, že i předtím, než se stalo tohle všechno s novou vládou, jsme nebyli úplně perfektní demokracie. Protože arabští obyvatelé byli pro vládu vždy druhotřídní obyvatelé. A i bývalé vlády uzákonily zákony, které byly proti nim.
Například že arabština už není druhou oficiální řečí Izraele, i když 23 procent obyvatelstva tvoří Arabové. A že nemají povolené mnohé stavby. Třeba od 1948 se nepostavilo ani jedno arabské město. Přitom nás Izraelců je od roku 1948 z tehdejších dvou milionů víc než devět milionů. Takže samozřejmě se narodily i arabské děti, že?
Takže arabské obyvatelstvo cítí, že sice tohle je hrůza, ale že většinou je izraelské vlády ignorují a nevidí je jako rovnoprávné obyvatele Izrael. A proto teď váhají.
Zažila jste za tu dobu, co v Izraeli žijete, obdobně velké protivládní protesty?
Traumatické zážitky izraelského státu už tu byly, když například lidé demonstrovali proti naší válce v Libanonu. Protože to nebyla obranná válka a lidé byli opravdu proti, takže Izrael z Libanonu odešel.
Druhý příklad byly velké demonstrace na podporu Jicchaka Rabina a dohod z Osla (mírové dohody mezi Státem Izrael a palestinskou samosprávou – pozn. red.)
Byly tyto demonstrace srovnatelné svou velikostí s těmi, co probíhají teď? Jsou ty současné protesty opravdu největší, jak se říká?
Jsou asi největší, protože teď v sobotu 600 tisíc lidí demonstrovalo po celém Izraeli. To je už opravdu hodně.
Budoucí vývoj
Lidé tedy doufají ve změnu chování izraelské vlády. A vy sama věříte, že vláda soudní reformy nezavede?
Problém je, že my budeme dál demonstrovat, i když vláda řekne, že udělá přestávku na čtyři týdny. To není žádné řešení. Ale na druhé straně, koalice, ta teokratická, diktátorská koalice ví, že jestli se rozpadne tato vláda a budou nové volby, tak nemá šanci.
Stovky tisíc Izraelců protestují proti soudní reformě. Prezident se obává občanské války
Číst článek
Oni mají 64 křesel ze 120. To není žádná obrovská většina. To se může klidně obrátit. Takže se budou snažit tu situaci udržet a my budeme nadále demonstrovat.
Takže si myslíte, že vláda teď s reformou soudnictví nepřestane?
Já si myslím, že se budou teď všichni snažit říct, že sice udělají reformu, ale že nebude tak drastická.
Premiér Netanjahu se teď chová hrozně. V neděli vyhodil ministra obrany Joava Galanta, který nebyl vyloženě proti soudní reformě. Ale tím, že ho premiér vyhodil, to už překročil veškerou možnou hranici.
V neděli v noci mnoho lidí úplně spontánně demonstrovalo, protože je neslýchané vyhodit někoho během pěti minut, protože řekl „udělej to, ale pomalu“. To už se nedá strpět.
S Netanjahuem se táhne už dlouhou dobu soudní proces a teď jeho advokát prohlásil, že už se v téhle situaci necítí, že je schopen ho zastupovat, a odmítá dál být jeho advokátem. Právě kvůli tomu, co Netanjahu dělá.
Každopádně bych řekla, že ti ministři, kteří nejvíce stojí za touto reformou, teď nepřestanou a neřeknou, že rezignují. Protože cítí, že kdyby byly nové volby, tak by se už do vlády nedostali.
Říkala jste, že demonstrace budou určitě pokračovat. Je to pouze tato viditelná forma nesouhlasu v ulicích, anebo lidé vyjadřují svůj odpor proti vládě i jinými způsoby?
Všechny odbory a všechny organizace zaměstnanců, jako jsou letiště a tak dále, budou také stávkovat. Ředitel všech odborů vyhlásil generální stávku. A nevím, jak dlouho bude trvat, ale bude. Stávky jsou jiný způsob jak demonstrovat.
