Protesty Egypťanů proti vojenské vládě si vyžádaly možná až 20 mrtvých
Egyptskou Káhirou dále zmítají protesty proti vládě vojenské rady. Ve střetech s demonstranty dnes nedaleko ministerstva obrany zahynulo údajně až 20 osob. Agentury s odvoláním na egyptské bezpečnostní a zdravotnické zdroje informují také asi o 160 zraněných.
Demonstranty, kteří se už několik dní drží poblíž budovy ministerstva a požadují konec vojenské vlády, dnes napadli útočníci vyzbrojení také střelnými zbraněmi. Obě skupiny na sebe zaútočily holemi, kamením, Molotovovými koktejly a obušky.
„Ti, kteří zemřeli, dostali přímou střelu buď do srdce, nebo do hlavy. To znamená, že to byli zkušení profesionální ostřelovači. Situace je velmi napjatá, vyhrocená, přestože armáda a pořádkové bezpečnostní složky uzavřely všechny příjezdové cesty,“ informuje z Káhiry spolupracovnice Radiožurnálu Anna Janků.
Zatím se neví, co za ozbrojence dnes na demonstranty zaútočilo. Mezi lidmi kolují spekulace, že útočníci byli najati armádou, aby měli vojáci důvod zasáhnout. Podle Anny Janků je ale takové vysvětlení nepravděpodobné, protože ozbrojenci zaútočili i na státní nemocnici, kde byli ošetřováni zranění.
Násilnosti trvaly celé odpoledne a dva kandidáti prezidentských voleb kvůli nim dočasně přerušili svou kampaň. Armáda pak podle dostupných zdrojů rozmístila v oblasti vojenské jednotky. Pokojné demonstrace prý ale vojáci rozhánět nehodlají. „Armáda absolutně nezasahuje. Ale ona nezasahuje z toho titulu, že říká, že každý má právo na mírové a pokojné demonstrace. I když na druhé straně zase prohlásila, že v případě, kdy budou ohrožovány státní budovy, že zasáhne, což se nestalo,“ říká Janků.
Mezi prostými Egypťany prý převládá pocit bezvládí, protože stále není zajištěna bezpečnost. Nelze navíc vyloučit, že násilí v příštích dnech propukne hlavně ve větších městech znovu. Velké demonstrace v Káhiře, Alexandrii nebo v Suezu se od Mubarakova odstoupení konají pravidelně každý pátek. Účastní se jich především salafisté a islamisté.
Nespokojenost mnoha Egypťanů pramení z přesvědčení, že armáda se nechce vzdát moci v zemi a snaží se ovlivnit výsledek chystaných prezidentských voleb. Už několik kandidátů totiž muselo kvůli určitým kritériím z boje o nejvyšší funkci odejít.
Konzervativní islamisté proto protestují proti vyloučení jejich kandidáta a požadují rychlé předání moci civilní vládě. Lidé se ale nezřídka obávají, že pokud volby nakonec vůbec proběhnou, budou zmanipulované a zvítězí kandidát, který bude vyhovovat armádě.