Protesty Kurdů jsou na denním pořádku, v noci dýcháme slzný plyn, říká Češka žijící v Istanbulu
Islámský stát masakrující v Sýrii, co mu přijde do cesty. Může se to zdát jako dění daleko za naším českým horizontem. Ale Turecko má hranici s Evropskou unií a znovu se zmítá v neklidu a nervozitě. Na svou jihovýchodní hranici poslalo hlídkovat tanky a turečtí Kurdové po celé zemi dávají jasně najevo, že si přejí, aby Turecko zasáhlo proti Islámskému státu aktivněji.
V Istanbulu sice při kurdských demonstracích lidé neumírali, ale ani v tomto napůl už evropském městě úplně bezpečno není.
„Ptala jsem se manžela, jestli bude válka. Říkal, že Turecko na Sýrii nezaútočí. Kdo ví, snad ne,“ říká Barbora Aydinová, která se do Istanbulu přivdala. Se svým tureckým manželem tady žije rok a půl.
A i když v ulicích Istanbulu při běžné procházce ani náznakem nepoznáte, že by v Turecku mělo být nebezpečno, nebo dokonce jít o život, mladá Češka původem ze Svitav má tu smůlu, že bydlí v té části města, kde to při kurdských nepokojích vře poměrně často.
„Bydlíme ve čtvrti, kde je Kurdů opravdu dost. Nechci působit rasisticky, ale chtěla bych se i kvůli tomu odstěhovat. Protesty jsou na denním pořádku, při usínání dýcháme slzný plyn, je to opravdu nepříjemné. A teď je to třikrát horší, proto chceme do klidnějších míst,“ prozrazuje Aydinová.
Ne zrovna ideální podmínky pro ženu, která čeká první dceru a která navíc kromě svého muže žádné další velké pouto k Turecku nepociťuje.
Naopak má obavy z toho, že se oficiálně sekulární země a tím také Istanbul coby kosmopolitní a tolerantní místo může každým dnem zase více přimknout k islámu.
„Prezident je příznivcem islámu. Jen čekám, kdy řekne, že si musíme dát na hlavy šátky. Pak hned odjíždím do České republiky. Chtěla bych, aby moje dítě vyrůstalo v bezpečné zemi. Mně samotné tady nikdo nic neudělá, ale večer se nemůžu projít po ulici bez toho, abych se bála, že se něco stane,“ tvrdí Barbora Svobodová, teď už Barbora Aydinová.
Syřané žebrají v istanbulských ulicích
V Turecku se prý ještě nesetkala s nikým, kdo by otevřeně sympatizoval s Islámským státem. Ale ani po razantním zákroku proti tomuto samozvanému agresivnímu společenství Turci nijak nevolají.
Dokud se drží za hranicí jejich země a dokud masakr, který Islámský stát v Sýrii rozpoutal, znamená potíže jenom nepřímo. Jde o statisíce uprchlíků, kteří ale z východu země mnohdy pronikají až do Istanbulu.
„Syřany sem pustí a oni pak žebrají na ulici, je to taková pomoc nepomoc. My si řekneme, že je to daleko na východě, ale spousta lidí bydlí v Istanbulu. Každý rok se sem přestěhují desetitisíce lidí z východu. Je jasné, že tady budou protestovat. Je to na východě, ale zároveň všude kolem nás,“ dodává Aydinová.
