Největší protesty na Kubě za desítky let. Ve vězení skončilo nejméně sto lidí, tvrdí organizace Cubalex

Kuba nechala po protivládních protestech zatknout nejméně stovku demonstrantů, aktivistů a nezávislých novinářů. Tvrdí to kubánská exilová lidskoprávní organizace Cubalex. Do ulic kubánských měst vyšly v neděli tisíce lidí. Byly to největší protesty proti vládě komunistické strany na ostrově za desítky let.

Havana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protesty na Kubě před budovou Kapitolu, sídlem tamní akademie věd (11. července 2021) | Zdroj: Reuters

Kubánské úřady se k zadrženým aktivistům nevyjadřují. Spolupracovníci ale například nevědí, kde a jak skončil vůdce jedné z největších opozičních organizací - Kubánské unie patriotů - José Daniel. Zatkli ho, když v neděli odcházel z domu, aby se zúčastnil protestů v Santiagu de Cuba na východě ostrova.

Přehrát

00:00 / 00:00

Protesty na Kubě byly největší za desítky let. Více o nich s redaktorem Ondřejem Klapalem

I další známé disidenty policie zatkla ještě před tím, než se stihli na demonstrace dostat. Kubánci, se kterými mluvila agentura Reuters, prý po neděli většinou doufají, že už žádné další protesty nebudou. Bojí se totiž násilí a preferovali by víc dialogu.

Protesty už v pondělí na Kubě nepokračovaly. V havanských ulicích byla patrná zvýšená přítomnost ozbrojených policistů. Uzavřeli třeba okolí budovy parlamentu, kde se den před tím shromáždily tisíce lidí.

Časté byly také výpadky mobilního internetu, což je jediný způsob, jak se řada Kubánců k webu připojuje. Internet chvílemi nefungoval na Kubě už během nedělních protestů. Podle společnosti Kentik, která monitoruje provoz na síti, je to letos na Kubě nový jev. Dříve se výpadky internetu objevovaly velmi zřídka.

Ostrov je v nejhlubší ekonomické krizi od pádu Sovětského svazu. Do toho se na Kubě zhoršila epidemie covidu-19 a kvůli tomu se některé nemocnice ocitly na hraně kolapsu, což je pro režim, který se často chlubí kvalitní zdravotní péčí, velká rána.

‚Hrstka kontrarevolucionářů‘

Lidé v ulicích provolávali hesla žádající svobodu nebo rezignaci hlavy státu. Prezident Miguel Díaz-Canel naopak zdůrazňoval, že při demonstracích se objevily případy násilí a rabování. Do ulic podle něj vyšla jen hrstka kontrarevolucionářů. Vinu za protesty svalil na Spojené státy a na sankce, které Američané na ostrov uvalili.

Kubánci demonstrují proti pomalému očkování a výpadkům proudu. ‚Provokace,‘ tvrdí prezident

Číst článek

„Všichni ti, co podněcují tyto věci, se tváří jako zachránci. Nejde jim ale o Kubu - ani o zdraví lidu ani o jeho příjmy. Chtějí změnit systém nebo režim, jak tomu říkají. A co chtějí nastolit? Režim, který privatizuje veřejné služby, který dá větší možnosti bohaté menšině? Režim, který nebude brát v potaz zájmy všech?“ prohlásil prezident.

Kubánská vláda se podle něj snaží udržet fungující ekonomiku tváří v tvář snaze o hospodářské udušení. Havana také vzkázala do Washingtonu, že pokud chce udělat něco pro kubánský lid, měl by zrušit sankce.

Bez podílu USA?

Prezident Joe Biden prohlásil, že Spojené státy stojí při kubánském lidu, který odvážně naplňuje právo na pokojný protest. Ministr zahraničí Anthony Blinken pak podíl Washingtonu na protestech odmítl.

Na Kubě končí éra Castrových. Vůdce Raúl předá řízení komunistické strany mladší generaci

Číst článek

„Považoval bych za obrovskou chybu, pokud by kubánský režim události v desítkách měst na ostrově interpretoval jako výsledek nebo produkt čehokoli, co udělaly Spojené státy. Znamenalo by to, že režim nenaslouchá hlasu a vůli kubánského lidu. Tento lid je velmi, velmi, velmi unavený represemi, které trvají příliš dlouho,“ uvedl. Blinken také poukázal taky na to, že na Kubě chybí základní zboží.

Solidaritu s Kubánci dali najevo jejich krajané ve floridském Miami. V tamní čtvrti Malá Havana se v neděli shromáždily stovky lidí. Republikánský starosta města Francis Suarez vyzval vládu, aby v souvislosti s děním na Kubě něco udělala.

Právo Kubánců na protest podpořil šéf evropské diplomacie Josep Borrell. Zároveň vyzval kubánskou vládu, aby těmto projevům nespokojenosti naslouchala.

Mexický prezident Andres Manuel Lopez Obrador zase vyzval k respektování suverenity Kuby, zrušení amerických sankcí a nabídl zemi pomoc s očkováním proti covidu-19 a dodávkami léků.

Ondřej Klapal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme