Ve Venezuele ho mučili. Američané, u nichž hledal pomoc, ho uvěznili. 'Královsky to zpackali'

Jako mladičkého protivládního demonstranta ho v rodné Venezuele týrali. Uprchl do USA, kde doufal v azyl. Místo něj přišlo zatčení a hrozba deportace zpět do Caracasu. Teď se však příběh Marca Coella obrací k lepšímu.

Doporučujeme Washington - Caracas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zadržení Marca Coella během protivládní demonstrace v Caracasu, 12. února 2014.

Zadržení Marca Coella během protivládní demonstrace v Caracasu, 12. února 2014. | Foto: ThemediaofficeVE | Zdroj: Repro YouTube

12. února 2014: datum, na něž Marco Coello jen tak nezapomene. Do paměti mu ho vryly kopance a tvrdá hlava golfové hole. Pistole, kterou mu tiskli ke spánku. Elektrický proud, který mu pouštěli do těla.

Bylo mu osmnáct let a studoval střední školu. Jenže místo školní třídy byl teď zavřený na policejní služebně, bez možnosti kontaktu s okolním světem včetně právníka a rodiny. Venku se po něm na 48 hodin slehla zem. Uvnitř, mezi zdmi policejní stanice, ho intenzivně „vyslýchali" agenti státních bezpečnostních složek.

Obdobného zacházení se zde v tu dobu dostávalo také pěti dalším mužům: Luisovi Felipemu Voadovi, Cristianovi Holdackovi, Nelsonovi Gilovi, Demianovi Martinovi a Ángelovi de Jesús Gonzálezovi.

Chytit dech

Všech šest mužů ten den policie zadržela během protivládní demonstrace v Caracasu. Nenásilný protest proti politice a praktikám chavistického režimu se po zásahu bezpečnostních složek a střelbě do davu zvrhl v pouliční bitvu, která zmařila tři lidské životy a desítky dalších lidí zranila.

KOMENTÁŘ: Záhuba socialistické vlády ve Venezuele? Nejspíš hladové fronty

Číst článek

O dva dny později předvedli Marca Coella před soudce, který studenta obvinil z několika násilných trestných činů včetně žhářství a útoku na sídlo generálního prokurátora – podle vyšetřování organizace Human Rights Watch (HRW) na základě dosti pochybných důkazů (viz zpráva HRW z 5. května 2014).

Coello vypověděl, že když se demonstrace obrátila v násilí, pokoušel se z místa střetů utéct, ale kanystr se slzným plynem ho srazil k zemi. Když se snažil chytit dech, dostihli ho policisté v civilním oděvu, zbili ho a pak odvezli na stanici, kde ho dál bili a posléze mučili elektrošoky. Coello tvrdí, že se na něm snažili vynutit doznání, že podpálil policejní auta; požadovali také, aby svědčil proti opozičnímu vůdci Leopoldu Lópezovi a označil ho za organizátora násilí. (López byl krátce poté zatčen a v září 2015 odsouzen a uvězněn na téměř 14 let, pozn. red.) 

Marca Coella po měsících podmínečně propustili na svobodu, kde měl čekat na zahájení soudního procesu. Jenomže on se dalšího pobytu ve vězení dočkat nechtěl. Místo toho v září 2015 spolu s otcem Armandem uprchl z Venezuely na Floridu, kde se k nim později připojila také matka Dorys.

Marco Coello s rodiči: otcem Armandem a matkou Dorys. | Zdroj: Profimedia

Naivní představa

Už 11. září 2015, týden po odjezdu z Venezuely, Coello požádal Spojené státy o azyl. Právnička Elizabeth Blandonová, která mladíka v azylovém řízení zastupuje, upozornila, že tak učinil jako držitel platného turistického víza. Vzhledem k povaze případu se žadatelé domnívali, že vše proběhne hladce - vždyť se Coello stal jedním ze symbolů vládních represí proti demonstrantům a na něm spáchané násilí odsoudila i zpráva amerického ministerstva zahraničí o stavu lidských práv ve Venezuele.

VENEZUELSKÝ EXODUS

  • Počet Venezuelanů, kteří v zahraničí žádají o azyl, se podle OSN ztrojnásobil (34 200 žadatelů v roce 2016 vs. 10 200 v roce 2015).
  • Více než polovina z nich, 18 300 lidí z 34 200, o azyl požádala v USA.

"Měla jsem velmi naivní představu, že tam vejdeme a úředník (Marcovi) řekne: Je mi ctí vás poznat," řekla Blandonová novinářům. Spletla se. Když se Marco Coello letos v dubnu dostavil na imigrační úřad k rutinnímu pohovoru, aby vypovídal, zda má "věrohodný" strach z pronásledování v případě návratu do Venezuely, ještě před samotným začátkem pohovoru ho zatkli agenti ICE (Immigration and Customs Enforment, rozuměj imigrační policie, pozn. red.).

Blandonová popsala, že Coello se v tu chvíli zhroutil - podle lékařů mladík po zážitcích z věznění trpí posttraumatickou stresovou poruchou. "Nemůžete mě poslat zpátky do Venezuely!" prosil. Bez ohledu na to byl převezen do detenčního střediska Krome v Miami, aby se rozhodlo o jeho deportaci. 

Situace ve Venezuele zůstává kritická i letos. Ekonomika kolabuje, nedostává se základního zboží a kvůli střetům policistů s protirežimními demonstranty zemřelo od 1. dubna už přes sto lidí:

ICE prostřednictvím mluvčího v ten samý den vysvětlil, že postupoval v souladu se zákonem: Coello prý v USA zůstal déle, než mu umožňovala platnost jeho víza. A nejen to: na americké půdě se dopustil dvou přestupků, za něž byl také odsouzen. Ovšem hned den poté ICE sám sebe opravil s tím, že Coello nemá na kontě dva, ale pouze jeden přestupek. Ať tak či tak, Venezuelan prý porušil podmínky svého pobytu na americké půdě a je nutné zabývat se jeho deportací. 

Čím se provinil?

Není přitom zcela jasné, jaké přestupky Coello ve skutečnosti spáchal - jen to, že se tak stalo v září 2016 v státě Virginia. Miami Herald zmiňuje, že podle soudních záznamů mladíka policisté přistihli, jak spolu s kamarádem kouří v autě marihuanu. (Zákony Virginie pokládají držení jakéhokoli množství této drogy za přestupek proti zákonu a v případě prvního provinění stanoví trest až 30 dnů ve vězení a pokuty v maximální výši 500 dolarů, pozn. red.)

Brazílie řeší krizový plán kvůli masovému přísunu Venezuelanů, kteří v zemi hledají práci i léky

Číst článek

Jenže když Marco Coello o dva měsíce později stanul před soudem, verzi o marihuaně nahradilo obvinění z neoprávněného vstupu na soukromý pozemek. Coello, který pracoval jako řidič společnosti Lyft (nelicencovaná taxislužba, pozn. red), během noční jízdy pocítil únavu a zastavil na parkovišti, aby se prospal. Objevil ho však policista, který mu vystavil pokutu s tím, že parkoviště je soukromé. Soud Coella uznal vinným a rozhodl, že mladík musí zaplatit pokutu 100 dolarů plus uhradit soudní výlohy ve výši 92 dolarů.

Právě toto odsouzení upoutalo pozornost ICE. Advokátka Blandonová namítá, že se za svou dvacetiletou praxi ještě nesetkala s žádným žadatelem o azyl, jehož by zadrželi za stejných podmínek jako Coella. Argumentuje také tím, že platnost víza nehraje roli, protože Venezuelan podal žádost dlouho před jeho vypršením, a imigrační zákony mu tudíž povolují v zemi zůstat.

"(Coellovo) zatčení bylo nešťastné," myslí si floridský přední imigrační právník Willfredo Allen. "Jeden přestupek nevyžaduje uvěznění. Dva přestupky ano, ale jeden ne."

Trefa do černého

Agenti ICE mají zákonné právo zatknout i žadatele o azyl, namítá bývalý imigrační soudce a dnes univerzitní profesor Paul Wickham Schmidt. "Jinak by každý mohl být imunní vůči vyhoštění jen tím, že vyplní (žádost) na azylovém úřadu," řekl Schmidt New York Times. Míní, že postup úřadů svědčí o prioritách nové vlády pod prezidentem Trumpem, jehož ministr spravedlnosti Jeff Sessions tvrdí: "Nikdo, kdo je (v USA) ilegálně, by se neměl cítit v bezpečí." 

Na druhou stranu, zdůrazňuje Schmidt, případ Marca Coella vystupuje z řady. "Za (dlouhé) roky své praxe jsem měl jen pár desítek případů, kdy někdo mohl ukázat na své jméno v lidskoprávní zprávě ministerstva zahraničí a říct: 'Tohle jsem já'," vzpomíná někdejší soudce. S aktuálními téměř 600 tisíci případy trpí systém přetížením, varuje Schmidt. "Proč ho ještě víc zatěžovat kauzou, která se jeví jak trefa do černého?"  

Marco Coello v detenčním středisku dlouho nezůstal. Měl štěstí: o zatčení známého demonstranta okamžitě informovala španělskojazyčná i anglofonní média, načež se do věci vložil floridský senátor Marco Rubio. Někdejší kandidát na prezidenta, který se dlouhodobě angažuje ve prospěch venezuelské opozice, hned ten samý den intervenoval v Coellův prospěch u šéfa prezidentské kanceláře Reince Priebuse.

'Královsky to zpackali'

Bílý dům nebyl s kauzou obeznámen, ale byl velmi vstřícný a nápomocný, pochvaloval si posléze Rubio. Hned druhý den byl Coello propuštěn z detence

Marco Coello po propuštění, 27. dubna 2017:

"Děkuju Bohu, že jsem venku," radoval se tehdy mladík v rozhovoru pro zpravodajský server Univision, krátce poté, co se bouřlivě přivítal s rodiči. Samotné propuštění však neznamenalo, že mohl hodit strach za hlavu. Byl sice na svobodě, jenže výhrady ze strany ICE, a tudíž i nebezpečí deportace, nad ním visely dál.

Vydechnout si mohl teprve před několika dny. Na samém konci června imigrační soud v Miami rozhodl, že deportační řízení vůči Marcu Coellovi ruší. Stalo se tak se souhlasem amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti, pod něž spadá ICE.

Mladý Venezuelan teď konečně může pokračovat ve své cestě za vytouženým azylem. Je "nesmírně vděčný," popsala jeho advokátka Elizabeth Blytonová. "Královsky to zpackali, když ho zadrželi," dodala. "Tohle je důkaz." 

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme