Protesty za záchranu parku Gezi v Turecku otevřely lidem oči, říká urbanista
Turecko čekají o víkendu mimořádné parlamentní volby. Podle mnohých lidí rozhodnou o dalším směřování země. Vláda konzervativní strany AKP prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nastartovala ekonomický rozvoj země, občanskou společnost ale dostala pod velký tlak. To se naplno projevilo během protestů za záchranu parku Gezi v centru Istanbulu. Pokojné demonstrace policie v roce 2013 brutálně potlačila.
Park Gezi nedaleko Taksimského náměstí v centru Istanbulu měl pohltit developerský projekt.
„Nejprve se mluvilo o muzeu, ale pak najednou řekl tehdejší premiér Erdogan: ‚Samozřejmě, že tam budou hotely a nákupní střediska, a vám do toho nic není.‘ Právě tyto výroky lidi zvedly ze židle. Začalo to jako lokální protest, který přeskočil do celé země,“ popisuje Akif Burak Altar.
Protesty za záchranu parku Gezi v Turecku otevřely lidem oči, říká urbanista. Natáčel Jaromír Marek
Je šéfem komory urbanistů a u protestů byl od samotného začátku. Dávno před tím, než přerostly v masové demonstrace. Setkáváme se v parku, kde podle původního plánu mělo být teď obří staveniště.
„Sedíme tady a je to pořád park. Kdybychom se tehdy neozvali, asi bychom tady neseděli. Takže z tohoto pohledu jsme určitě vyhráli. Stálo to ale životy lidí, kteří zemřeli po zásahu slzným plynem," dodává Akif.
Protesty proti zástavbě městského parku přerostly v květnu a červnu roku 2013 v mnohatisícové demonstrace. Lidé týdny tábořili v parku, než je vyhnala policie. Zemřelo osm demonstrantů.
Svoboda, práva a solidarita
Jednou z mnoha, kdo bránili městský park, byla tehdy 22letá studentka. Dodnes přemýšlí, o čem vlastně protest byl.
Podle ní se najednou lidé cítili být svobodní a že mohli říct, co chtěli. Uvědomili si prý, že mají svá práva a chtějí je bránit. Vše ukončil tvrdý policejní zásah. Jedním z 26 zatčených byl i urbanista Akif.
„Strávil jsem ve vazbě čtyři dny. Na pohostinnost policie bych raději zapomněl. Prokurátor označil lídry hnutí za teroristy. Mám za sebou šest nebo sedm soudů. Hrozilo, že půjdu do vězení na šest let,“ přibližuje Akif.
Soudy nakonec jeho i ostatní zprostily viny. A jak říká, protesty na Taksimském náměstí otevřely lidem oči.
„Co se změnilo? Lidé se naučili, že nejsou sami. Začali se starat o to, co se děje kolem nich. Zrodila se jakási solidarita,“ uzavírá Akif.
