Spory uvnitř Alternativy pro Německo. Stranu do voleb nepovede Petryová
Šéfka německé protiimigrační strany Alternativa pro Německo Frauke Petryová nebude v čele kandidátky pro zářijové parlamentní volby. Své rozhodnutí oznámila na svých facebookových stránkách a zdůvodnila ho spory uvnitř strany. Podle Petryové je třeba, aby si strana nejprve ujasnila budoucí směřování.
Alternativa pro Německo podle Frauke Petryové trpí posledního půldruhého roku tím, že nemá žádnou společnou strategii.
Obraz strany navenek prý určují provokativní výstupy několika málo představitelů strany. Takovým reprezentantem je kupříkladu šéf durynské Alternativy pro Německo Björn Höcke, který nedávno žádal konec takzvané „vzpomínkové kultury" a památník holocaustu v Berlíně nazval ostudným.
O úspěchu CDU a SPD v Sársku rozhodly desetitisíce Němců, kteří běžně nevolí
Číst článek
Preference Alternativa pro Německo v posledních měsících klesají. Ve středu zveřejněný průzkum agentury Forsa jí přisuzuje osm procent, podle agentury INSA má desetiprocentní podporu. Volební preference se této straně snižují s poklesem náporu uprchlíků, ale ve volbách 24. září má velkou šanci dostat se poprvé do Spolkového sněmu.
Pozice jedničky na kandidátce některé ze stran v Německu znamená, že dotyčný politik se zároveň uchází o kancléřský post. Často, ale ne vždy, to bývají předsedové stran. Rozhodnutí Petryové nevést stranu do voleb padlo krátce před víkendovým sjezdem protiimigrační strany v Kolíně nad Rýnem.
Stranický kongres má vybrat čelné kandidáty pro spolkové volby, delegáti budou schvalovat také předvolební program. V jeho návrhu jsou například požadavky na kontroly na hranicích, vyhošťování migrantů a zákaz muslimských šátků. Strana slibuje také mimo jiné zastavit plán na opuštění atomové energie.
Nejsilnější politickou silou v Německu zůstává unie konzervativních stran CDU/CSU, její náskok před sociální demokracií (SPD) ale není velký. Nyní by unii v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou volilo 36 procent Němců, zatímco SPD v čele s expředsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem 30 procent.
