Prounijní tábor se v kampani dopustil obrovských chyb, myslí si známý britský politolog

Vítězství tábora takzvaných brexiters hodnotí přední britští politologové tenisovou terminologií jako nevynucenou chybu. Našli hrubky jak v pojetí prounijní kampaně, tak v přístupu předních politiků. Jednání o podobě smluvních vztahů se zbytkem Evropské unie by prý britskou politickou mapu mohla dále překreslit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

brexit | Foto: Fotobanka Pixabay

Nejuznávanější britský odborník na chování voličů John Curtice ze Strathclyde University zdůrazňuje, že unijní referendum přeťalo tradiční pravo-levé linie stranické politiky známé z parlamentních voleb.

Politolog, jehož tým jako jediný předpověděl loňské vítězství konzervativců v parlamentních volbách, si myslí, že prounijní tábor udělal v kampani několik obrovských chyb, které přispěly k jeho porážce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dva proslulé britské akademiky oslovil zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek

Jeho protagonisté, ale minulý čtvrtek například také investoři na finančních trzích, prý kromě toho byli zaslepeni lidmi a průzkumy, kterým chtěli věřit.

„Prounijní kampaň Remain v podstatě nabízela jen jediný vzkaz voličům – nebuďte tak hloupí, abyste hlasovali pro odchod z unie, protože to bude katastrofa, ale nic pozitivního vám nabídnout nemůžeme. Cameronovi lidé se měli soustředit na to, že nové podmínky unijního členství, které premiér dojednal, umožní britské ekonomice nevídaně prosperovat. Ale to se nestalo,“ vysvětluje Curtice.

„Zastánci odchodu z Evropské unie měli dvě velmi silné karty. Jednak to bylo těch 350 milionů liber, které Británie údajně týdně odvádí do unijní pokladny. Zaprvé tomu lidé věřili, zadruhé to opačný tábor tak často napadal a zpochybňoval, až si to zapamatovali úplně všichni. Lidi štvalo, že Británie Evropské unii vůbec něco platí. Kampaň Leave také měla úderné heslo, které fungovalo a které její aktéři zdařile používali coby tečku na konci všech televizních vystoupení – volte 23. června brexit a získáte tak zpět kontrolu nad svou zemí,“ dodává.

Význam sociálních rozdílů

Matthew Goodwin z University of Kent zdůrazňuje sociální rozdíly v oblastech, kde se dařilo zastáncům a kde odpůrcům unijního členství. Pro brexit hlasovali lidé v lokalitách s průměrným ročním příjmem 18 tisíc liber. Pokračování unijního členství si pak přály regiony, kde si voliči ročně vydělají 35 tisíc liber.

Profesor Goodwin upozorňuje také na úspěchy euroskeptického tábora v oblastech, které byly dlouholetými baštami levicové Labour Party.

„Bavíme se tu hlavně o bývalých průmyslových oblastech, které postihl těžký ekonomický úpadek. Voliči tam neodmítli jen oficiální vládní doporučení ohledně unijního referenda, ale odmítli také politiku předsedy Labour Party Jeremyho Corbyna. Je ironií osudu, že čistě v lidské rovině byl Corbyn těmto voličům a jejich náladám, ve srovnání s ostatními politickými lídry, vlastně nejblíž. Jenže nedokázal zformulovat svůj vlastní postoj k hlasování o Evropě. Kdyby tak býval učinil, třeba voliče v severní Anglii určitě měl šanci zviklat,“ myslí si autor nejlepší politické knihy v Británii za rok 2015.

'Hlasování nebylo primárně o znovuzískání suverenity'

Podle Goodwina je chování někdejších voličů Labour Party velkým varováním i do budoucna. Pokud bude komunikace s politickou elitou i nadále váznout, může to znamenat další posilování Strany pro nezávislost Spojeného království Nigela Farage. Zvlášť pokud jednání o nových smluvních vztazích se zbytkem EU nepřinesou zásadní snížení počtu imigrantů mířících do země.

„Pokud vstoupíme do fáze, kdy se voliči nedočkají zásadní změny politiky volného pohybu osob, bude to jako nalít kanystr benzínu do ohně UKIPu. Tento požadavek je tím hlavním, proč lidé hlasovali pro brexit. Toto hlasování nebylo primárně o znovuzískání suverenity nebo demokratické reformě,“ říká Goodwin.

„Britové hlasovali pro odchod z unie, protože si přáli menší přistěhovalectví do země. Reálně hrozí, že volný pohyb osob zůstane zakotven v nově dojednaných podmínkách se zbytkem unie. Proto Farageova strana říká, že zůstává ve střehu. V příštích parlamentních volbách se můžeme dočkat toho, že ve 44 volebních obvodech UKIP předstihne dosud vedoucí labouristy,“ varuje.

Ten si spolu s kolegou Curticem myslí, že se příštím předsedou Konzervativní strany a novým premiérem nakonec stane Boris Johnson. Doba ostrovní sebereflexe – jaké vztahy chce vlastně Británie s Evropskou unií mít – prý ale ještě možná přinese mnohá překvapení.

Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme