Prozatímní prezident Egypta Adlí Mansúr složil přísahu, země se zklidňuje

Prozatímním prezidentem Egypta se stal předseda egyptského ústavního soudu Adlí Mansúr. Dnes složil prezidentskou přísahu. Úřad převzal po Muhammadu Mursím. Islamista Mursí musel skončit rok poté, co vyhrál volby, a dva roky po pádu autoritářského vládce Husního Mubaraka. Islamisté označují armádní zásah za vojenský převrat, Mursího odpůrci naopak za návrat ke kořenům předloňské revoluce.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nový prozatímní prezident Egypt Adlí Manúr složil přísahu. 4. 7. 2013

Nový prozatímní prezident Egypt Adlí Manúr složil přísahu. 4. 7. 2013 | Zdroj: Reuters

Mansúr bude dočasnou hlavou státu během přechodného období až do regulérních prezidentských voleb. Nebude pak smět kandidovat na žádnou ústavní funkci.

Při svém projevu řekl, že je Muslimské bratrstvo součástí národa a že si přeje jeho účast na budování země. Zároveň uvedl, že masové demonstrace podle něj sjednotily Egypťany.

Odpůrci režimu Muhammada Mursího začali oslavovat již včera krátce po svržení prezidenta a radovali se celou noc. Mezi lidmi panovala euforie. Jeden z oslavujících mužů s dojetím ocenil zásah armády. Převrat podle něj chtělo 80 procent národa a je důležité, že ozbrojené složky stojí za miliony protestujících.

Vojenský zásah ale rozhořčil tisíce příznivců bývalého prezidenta. Ti jsou přesvědčeni, že jde o tvrdé narušení demokratických principů. Podle vůdce Muslimského bratrstva armáda zneužila neklidné situace v zemi, aby znemožnila rozvoj demokracie v Egyptě.

Přehrát

00:00 / 00:00

O situaci v Egyptě mluvili na Radiožurnálu zahraniční zpravodaj ČRo Štěpán Macháček, komentátor ČRo Jan Fingerland a 1. náměstek MZV Jiří Schneider

Při střetech mezi opozicí a zastánci sesazeného egyptského prezidenta zatím přišlo o život 14 lidí, zraněných jsou desítky.

Dnes je už situace v egyptských městech poměrně klidná. Na káhirském náměstí Tahrír zůstávají poslední lidé, odklízí se hromady odpadků, mizí stany sklaních demonstrantů. Poslední incidenty jsou hlášeny z provincií už z noci. Neukazují navíc na žádné záměrné útoky stoupenců Mursího, jde spíše vzájemné střety mezi oběma tábory.

Armáda již pozastavila platnost egyptské ústavy. Egyptská policie zadržela nejvyššího vůdce Muslimského bratrstva Muhammada Badího, dva vysoce postavené členy této organizace a blízké spolupracovníky sesazeného prezidenta Muhamada Mursího. Důvodem je údajně obvinění z pohrdání soudcovským stavem.

Zatčen byl také premiér Hišám Kandíl. Za neuposlechnutí soudního rozhodnutí ho čeká rok ve vězení. Sám Mursí je v domácím vězení v jednom z armádních objektů. Armáda podnikla i další kroky, které mají preventivní charakter. V blízkosti shromáždění, kde demonstrují stoupenci Mursího, rozmisťuje jednotky, aby nedocházelo ke střetům a provokacím.

Egypťané oslavují svržení prezidenta Mursího. 4. 7. 2013 | Foto: Reuters

Armádní vedení vydalo rozkaz zatknout až stovky předáků Muslimského bratrstva. Zdůvodnilo to lakonicky tím, že podněcovali k násilí. Ale za vším může být i snaha omezit vliv bratrstva na členskou základnu. Zatýkání vůdců organizace rozzuřilo Mursího příznivce, kteří nadále svolávají protestní shromáždění proti současnému vojenskému převratu.

V Egyptě funguje několik typů islamistického hnutí. Muslimské bratrstvo vyzývá ke klidu, sám Mursí požádal, aby se jeho příznivci nepouštěli do žádných násilných akcí. Ne všechna hnutí jsou ovšem tak mírumilovná a už zazněly i výhrůžky ozbrojených útoků na státní instituce.

Západ reaguje na dění v Egyptě hlavně obavami o demokracii

Číst článek

Komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland poukazuje na to, že egyptská armáda teď do určité míry opět plní svou tradiční roli, jakou hrála v minulosti v tamním politickém dění.

„V roce 1952 proběhl vojenský převrat, který svrhl tehdejšího krále. Od té doby vládli dlouze tři prezidenti diktátoři, poslední byl Husní Mubárak. Určitá anomálie nastala, když byl svržen,“ vysvětluje Fingerland a dodává:

„Armáda ustoupila do pozadí, ale dál držela klíčové pozice. Mursímu se podařilo ji aspoň zdánlivě vyšachovat, sesadil maršála Tantavího, nejvyššího velitele. Ale teď armáda opět přelstila bratrstvo.“

Do Egypta jen do přímořských letovisek nebo vůbec, nabádají státy své občany

Číst článek

První náměstek ministerstva zahraničí Jiří Schneider poukazuje na regionální kontext: „Sledujeme vývoj situace v celé oblasti. Byli jsme od začátku trochu opatrní vůči optimistickému tónu, který nastal po sérii změn v regionu,“ říká Schneider a pokračuje:

„Proto nás úplně nepřekvapuje, že se situace v Egyptě dlouhodobě polarizovala, a to není nikdy dobré při vytváření důvěry v instituce. Vstup armády do hry znamená relativní uklidnění, ale je tam víc otázek než odpovědí. My se snažíme vyzývat k tomu, aby další proces zahrnoval co největší účast egyptské společnosti, té mírumilovné, která chce postupovat v dialogu a vzájemném respektu."

Přehrát

00:00 / 00:00

Svůj pohled na dění v Egyptě přidal i zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák

Komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák přirovnává Egypt k jakési laboratoři. „Protože v této velké zemi, která stejně jako další arabské země byla ovládána jedním silným člověkem, nastalo cosi jako demokratický experiment, přechod k demokracii se všemi turbulencemi, které to s sebou nese," vysvětluje Slezák a doplňuje:

„Jestliže by se povedlo v Egyptě, který je nejlidnatější arabskou zemí, opravdu přejít k demokracii, tak, jak jí rozumíme v Evropě, tak je to opravdu velký úspěch i pro Západ. Ale pokud se to nepovede, pokud by se moci chopily radikální síly, tak by to mohlo pro Evropu znamenat také ohrožení, protože Egypt od ní není tak daleko."

Štěpán Macháček, Milan Slezák, Veronika Sedláčková, Simona Bartošová, Kateřina Kozmová, Marie Machytková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme