'První bílý prezident' udává ve Washingtonu trendy. Jinak, než by si zřejmě přál
Často se mluví o tom, jak Donald Trump obecně mění americkou politiku. Americký prezident ale proměňuje Washington i velice konkrétně - od trávníků před domy až po práci zaměstnanců v Kapitolu.
Donald Trump to o sobě nejspíš neví, ale v posledních měsících udává trendy, pokud jde o úpravu předzahrádek ve Washingtonu.
Třeba taková Lisa - zhruba šedesátiletá bývala úřednice - měla doposud před domem jen několik bylinek a ne příliš udržovaný trávník. Od loňských prezidentských voleb se tam ale skvěje pestrobarevná tabulka, která sousedům v angličtině, španělštině a arabštině sděluje, že nezáleží na tom, odkud jsou. Zde jsou vítáni.
Velká kariéra Rogera Sewaniho
Číst článek
Pro Lisu, bývalou voličku Bernieho Sanderse (nezávislého senátora za Vermont a uchazeče o nominaci Demokratické strany pro prezidentské volby 2016 - pozn. red.), je tabulka způsobem, jak dát najevo, že s ostrou protiimigrační politikou současného prezidenta Donalda Trumpa nesouhlasí. Zdaleka není jediná - podobné tabulky v její čtvrti Petworth na severu Washingtonu zdobí desítky a desítky zahrádek.
Pořídit si je lze na internetu nebo v místních komunitních centrech v různých jazykových variacích. Křesťanská komunita, která celý nápad odstartovala, odhaduje, že tabulek je dnes po celých Spojených státech přes 100 tisíc.
Není to ovšem jediná věc, která naznačuje odlišné postoje prezidenta a jeho hlavního města. Největší atrakcí Washingtonu je už rok novostavba kousek od Bílého domu. Sídlí v ní nové Muzeum afroamerické historie a dostat se dovnitř je tak trochu jako dostat se na rockový koncert.
Muzeum má omezený počet vstupenek, které uvolňuje každý den brzy ráno. Na to, aby je zájemce získal, si musí přivstat v šest a doufat, že má dostatečně rychlé internetové připojení. Během vrcholné turistické sezony nestačí ani to.
Samotné muzeum přitom často není - a ani nemá být - příjemnou podívanou. Jen málo co ale dokáže vysvětlit hnutí Black Lives Matter (Na černých životech záleží) tak přesvědčivě jako vystavená rakev Emmetta Tilla. Čtrnáctiletého černošského chlapce, který se nedopustil žádného zločinu, v 50. letech unesli, zlynčovali a zabili dva běloši. Kompletně bílá porota je osvobodila a mnozí mají pocit, že se za posledních sedmdesát let zase tak moc nezměnilo.
Od otevření loni v září se do muzea podívalo přes 2,5 milionu návštěvníků a instituce musela kvůli zájmu zvýšit denní kapacitu. To vše navzdory (nebo možná právě kvůli) úřadování „prvního bílého prezidenta“, jak Donalda Trumpa označila současná hvězda afroamerické literatury Ta-Nehisi Coates.
Komplikovaný vztah Trumpa s Washingtonem má ale i druhou stránku. Ještě před nedávnem se šlo Bílého domu v podstatě dotknout, přetáhnout ruku přes tyče plotu a na chvíli si sáhnout do prostoru, kde se po zahradě proháněly Kennedyho děti. U jižního plotu, zhruba dvě stě metrů od záclon Modrého salonu, mají fotografii na památku miliony a miliony turistů z celého světa.
Dnes je chodník, na kterém stáli, uzavřen a chráněn betonovou zábranou a ozbrojenými muži. Nová administrativa od dubna návštěvníky vykázala až za silnici, kde na ně ostražitě dohlížejí agenti. Mentální bariéra mezi prezidentem a městem, které ho rozhodně nevolilo, tak dostala i velice fyzický rozměr.
Pokud je dnes Bílý dům ostrovem v moři městských liberálů, je samotný Washington ostrovem ve zcela jiném oceánu. Louisa, zaměstnankyně amerického Kapitolu, to pocítila prvně během inaugurace, když stála vedle černošských policistů a část oslavujících voličů je začala označovat termíny, jako vytrženými z nedalekého muzea.
„Vraťte se do džungle,“ křičeli tehdy a Louisa tomu dodnes nerozumí. „Byli tam od toho, aby je chránili.“
Od inaugurace se nejen ona, ale i její kolegové častěji čelí agresivitě, konspiračním teoriím a hádkám. Tak moc, že Kapitol pro své zaměstnance musel zorganizovat trénink, jak k agresivním návštěvníkům přistupovat.
Donald Trump totiž neudává trendy jen ve výzdobě zahrádek.
Přečtěte si další dily seriálu Trumpovo pobřeží:
Baron Prášil ze zlaté věže. Imigrant z Indie sní v Trump Tower o velké politice
