První evropská dálnice slaví osmdesátiny. Nechal ji postavit Adenauer
Evropu dnes protínají tisíce kilometrů dálnic. Tu vůbec první otevřeli před osmdesáti lety v Německu. A automobily po ní jezdí dodnes. V pracovních dnech dokonce kolem 80 tisíc aut denně.
Německo patří k zemím s vůbec nejhustší dálniční sítí v Evropě. Za jejího zakladatele je často považovaný Adolf Hitler, který stavbami silnic řešil vysokou nezaměstnanost ve 30. letech.
První dálnici ovšem nechal dlouho před Hitlerovým nástupem postavit zcela jiný politik – tehdejší primátor Kolína nad Rýnem Konrád Adenauer. Nesměli na ni kočáry, traktory ani cyklisté. Adenauer při slavnostním otevření prvních 18 kilometrů tehdy pronesl vizionářskou větu, že ‚takhle budou vypadat silnice budoucnosti‘.
O první německé dálnici i novinkách, které pro motoristy chystá tamní ministerstvo dopravy, mluvila berlínská zpravodajka ČRo Klára Stejskalová
Dálnice mezi Kolínem a Bonnem si v dobách, kdy byl Bonn západoněmeckou metropolí, získala přezdívku diplomatická dráha. Auta po ní jezdí dodnes, jen rychlost je nižší než před 80 lety. Tehdy se po ní smělo jezdit stodvacítkou, dnes je v jednom směru omezení na pouhých 80 kilometrů v hodině.
V současné době má Německo 12,5 tisíce kilometrů dálnic. A právě vzhledem k této husté síti, ale i stále hustšímu provozu se v Německu objevují různé návrhy. A to, aby i tam začali řidiči platit mýtné, stejně jako je tomu ve většině evropských zemí. Podle posledního návrhu ministerstva dopravy by ale platili jen cizinci.
Jisté však je zatím pouze to, že ministerstvo pracuje na různých variantách a návrzích, oficiálně ale nic není na stole. Kancléřka Merkelová je zásadně proti.
„Já jsem přesvědčená, že do voleb na podzim příštího roku se určitě nic nezmění. Navíc, dálniční známky pouze pro cizince by byly jednak diskriminací, a jednak by do německé pokladny zase tolik nepřinesly. Podle statistik cizinci tvoří jen pět procent účastníků dálničního provozu,“ poznamenala zpravodajka ČRo v Berlíně.
