První máj ve světě: masové protesty, manifestace i zatýkání
Organizované demonstrace i víceméně neřízené protesty, odborářské nebo politické manifestace zavedených stran i radikálů, ať už pravicových či levicových. I tak vypadaly letošní oslavy prvního máje ve světě. Lidé vyšli do ulic i v Japonsku a na Filipínách, tradičně masové demonstrace byly i v Rusku a Německu. Střet demonstrantů s policií v Turecku si vyžádal jednu oběť.
V Turecku jsou prvomájové demonstrace tradičně bouřlivé. Letos k napjaté atmosféře přibyly navíc i obavy z možných teroristických útoků samozvaného Islámského státu. Tragický rozměr ale měly protesty nakonec i bez teroristů.
Právě kvůli obavám z terorismu museli účastníci demonstrací projít přísnými bezpečnostními kontrolami. Policisté také zablokovali tradiční místo protivládních protestů, náměstí Taksim v Istanbulu. Když se tam pokoušel i přes policejní zátarasy dostat 57letý muž, zasáhli proti němu vodním dělem. Muž utrpěl těžká zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl. Na jiných místech pak policisté rozháněli demonstranty pomocí slzného plynu.
Další protesty probíhaly v Ankaře, kde policisté při prohlídkách zatkli několik lidí. Jak uvedl list Hurriyet, k zatčení došlo údajně proto, že pocházeli ze Sýrie.
Španělský protest kvůli vysoké nezaměstnanosti
Ve Španělsku lidé využili oslavy prvního máje k protestům. V desítkách španělských měst se demonstrovalo proti vysoké nezaměstnanosti. Ta je v zemi na úrovni 22 procent. Ještě výrazně vyšší je pak mezi mladými lidmi.
Prvomájové demonstrace a setkání v Praze přilákaly jen stovky lidí. Obešly se bez potyček
Číst článek
Pařížský protest proti reformě pracovního zákonu
Několikatisícové demonstrace byly v celé řadě větších francouzských měst, například v Toulouse se podle organizátorů sešlo dokonce i víc než 10 tisíc lidí.
V Paříži se protestovalo například proti reformě pracovního práva. Kritikům nového zákona totiž vadí hlavně tři body: zavedení stropu pro výši odstupného v případě výpovědi, možnost propouštět z ekonomických důvodů a také to, že by zaměstnavatelé nemuseli striktně dodržovat 35hodinový pracovní týden.
Proti zákonu však dnes demonstrovalo mnohem méně lidí než v pátek, kdy do ulic metropole vyšlo 170 tisíc lidí.
Prvního máje využila nejen levice, ale i krajní pravice. Národní fronta se musela znovu potýkat s neshodami ve vedení kvůli sporům mezi zakladatelem strany Jean-Marie LePenem a jeho dcerou, současnou šéfkou strany Marine.
Německé demonstrace za solidaritu
V Německu vedly odbory demonstrace proti krajní pravici. „Vidíme, jak je naše společnost stále více rozdělená. Musíme proti tomu něco udělat. Naše odpověď, nás odborářů, je solidarita. Ta se týká i běženců, kteří utekli kvůli problémům ze svých zemí. Potřebujeme ale i víc vnitřní solidarity a spravedlivou daňovou politiku,“ shrnul postoje odborů šéf odborářské konfederace DGB.
Reagoval tak mimo jiné i na nárůst pravicového extremismu v zemi, který právě dnes podtrhl sněm proti-přistěhovalecké strany Alternativa pro Německo. Její delegáti dnes odhlasovali nový program, ve kterém prosazují zákaz mešit a muslimských šátků, které zakrývají obličej.
AfD ve svém programu také tvrdí, že islám není slučitelný s německou ústavou, což němečtí vládní politici označují mimo jiné za extremistické pohledy.
