První schůzka Merkelová-Bush vyvolává velká očekávání
S velkými očekáváními, byť většinou rozdílného rázu, je na obou stranách Atlantiku spojováno první setkání amerického prezidenta George Bushe s novou německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Politické kruhy v Americe si od dnešní schůzky v Bílém domě slibují vesměs "nový" začátek vzájemných vztahů. V Německu převažuje přesvědčení, že by se kancléřka měla při rozhovoru odvážně a kriticky pustit i do tématu vězení na americké základně Guantánamo. Berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek si nejen o tom povídal s Jensem van Scherpenbergem z Nadace pro vědu a politiku, která úzce spolupracuje s německou vládou.
Angela Merkelová, od které se v zahraniční politice nečekaly zázraky, zatím právě v této oblasti získává důležité body. Zviditelnila se při uzavření dohody o finanční perspektivě EU a německá veřejnost jí tleskala za nekompromisní postoj v aféře s údajnými vězni CIA a únosu německé občanky Susanne Osthoffové v Iráku. Teď ji čeká další zkouška v podobě vládce Bílého domu.
"Ve vztazích mezi šéfy států a vlád hraje důležitou roli jakási osobní chemie a u prezidenta Bushe to platí dvojnásob! Pro něho je velmi důležité, jestli s někým může osobně vycházet. S kancléřem Schröderem to moc ideálně nefungovalo. Jsme v tomto směru opatrně optimističtí, paní Merkelová mluví skvěle anglicky, tak by to po osobní stránce mělo klapnout," doufá doktor van Scherpenberg, podle kterého se bude ve Washingtonu nepochybně mluvit o Íránu a velmi pravděpodobně také o Číně.
Po začátku americké invaze do Iráku už německo-americké vztahy málem ani nemohly být horší a sebelepší chemie mezi Schröderem a Bushem by na tom bývala nic nezměnila. V případě volebního vítězství Merkelové, což se nakonec povedlo jen napůl, se věřilo v renesanci kontaktů s Washingtonem.
"Ve Spojených státech mělo Německo v posledních letech reputaci jakéhosi ´nemocného muže´ Evropy, který je hospodářsky prakticky odepsaný, což je samozřejmě trošičku přehnané. Tady čeká Merkelovou důležitý úkol přesvědčit Američany, že se v tomto ohledu něco zásadně mění a že velká koalice není žádným rozpačitým řešením. Německý vliv v zahraniční politice vždycky úzce souvisel s momentální hospodářskou situací země," všímá si politolog, který se na prestižním berlínském institutu věnuje problematice transatlantických vztahů.
Jens van Scherpenberg si nemyslí, že se při dnešní schůzce stane jablkem sváru věznice pro osoby podezřelé z terorismu na americké základně Guantánamo, přestože se kancléřka proti trvalé existenci tohoto zařízení nedávno vyslovila.
"Na druhou stranu ale dala Angela Merkelová najevo, že tu je dilema, problém, jak s těmito podezřelými, kteří mají svůj význam při boji s mezinárodním terorismem, nakládat? Právně z nich můžeme udělat leda válečné zajatce nebo je obvinit vnitrostátně z porušení zákonů té které země. Americké řešení této otázky ale kancléřka označila za nešťastné a je možné, že dá Georgi Bushovi najevo, že Guantánamo představuje pro transatlantické vztahy zátěž."
Podle informací listu Handelsblatt má americký prezident kancléřku vyzvat, aby se Evropa zbavila závislosti na ruském zemním plynu. Co tím má šéf Bílého domu podle německého politologa na mysli?
"Nedomnívám se, že by tím George Bush myslel, že máme místo toho odebírat více zemního plynu od Íránu. To by čistě z hlediska energetické politiky určitě nebyla špatná alternativa, protož Írán má potíže s odbytem svého plynu. Myslím si ale, že by měl pan Bush nechat energetickou politiku na nás - nejen Německo, ale celá Evropa má pochopitelně zájem na diverzifikaci dodávek plynu, ale Norsko je na sto procentech svých možností a podobně jsou na tom Britové s plynem ze Severního moře. Takže opravdu zbývá jen Rusko a Střední východ," říká v rozhovoru pro Český rozhlas Jens van Scherpenberg.
