První výročí pádu Mubarakova režimu provází frustrace mnoha Egypťanů
V sobotu to bude přesně rok, co v Egyptě po vlně protivládních demonstrací padl autoritářský režim prezidenta Husního Mubaraka. Ten se nyní zodpovídá před soudem, a to i za smrt tisíců demonstrantů. Země má za sebou také parlamentní volby. Ale výročí provází frustrace značné části obyvatel nejlidnatější arabské země, jak v rozhovoru pro Radiožurnál potvrdil i káhirský politolog Ašraf Šaríf.
„Náměstí Tahrír se během osmnáctidenní revoluce stalo její ikonou. Tahrír ale nepřivodil Mubarakův pád, ten zařídily velké stávky dělníků během posledních tří dnů jeho prezidentování. Po celé zemi tehdy stávkovali pracovníci strategických odvětví - textilního průmyslu, dopravy, Suezkého kanálu. Hrozící paralýza země přinutila armádu, aby přinutila Mubaraka k rezignaci. To byl ten kritický moment,“ připomíná káhirský politolog.
Egypťan Ašraf Šaríf se na Americké univerzitě v Káhiře zabývá hlavně politickým islámem. Jeho rozmach po pádu autokrata Mubaraka ale podle něj není to, co Egypťany nejvíc zajímá. Zásadním problémem současného Egypta je podle Šarífa jeho společenská struktura a rozložení moci. Široké vrstvy obyvatel mají pocit, že jim byla revoluce ukradena armádou, která stále drží mocenské otěže.
Nejde jenom o takzvanou revoluční mládež, která stála u zrodu loňských protestů. Nespokojenost prý roste i mezi dělníky, nebo kvůli stoupajícím životním nákladům mezi chudnoucí střední třídou. Na tyto skupiny údajně nejvíc dopadá drsná neoliberální politika zavedená minulým režimem. Ten současný, v čele s ekonomicky aktivní armádou, která vyrábí minerálku i automobily, pak není reformám nakloněný.
S káhirským politologem Ašrafem Šarífem mluvil Jan Prokeš ze zahraniční redakce
„Jsou to nevolené instituce, které mají ale největší vliv: bezpečnostní složky, výzvědné služby, armáda, oligarchové, zkorumpované státní úřady... Tato mocenská centra nejsou pochopitelně ochotná vzdát se dobrovolně svých zájmů. I kdyby se volení politici bez reálné moci pokusili o nějakou ekonomickou reformu, její úspěch by byl nepravděpodobný, protože by narazili na mocnější soupeře.“
„Navíc není vůbec jasné, že se o to pokusit chtějí. Dominantní politická strana vzešlá z Muslimského bratrstva je totiž dost pravicová a má dobré vztahy s armádou. Tahle situace pochopitelně vyvolává v lidech frustraci, a proto hrozí růst napětí a sociální nestability,“ řekl Radiožurnálu egyptský politolog Ašraf Šaríf.
Situaci v Egyptě rok po pádu Mubaraka přiblížil v Ozvěnách dne blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček
Egypťané tedy zítra zdaleka nebudou jen slavit. V zemi má začít protestní stávka. Hlavním požadavkem organizátorů je, aby Nejvyšší vojenská rada předala co nejdříve moc civilistům. Vůdce vojenského režimu maršál Tantáví slibuje, že tak učiní do konce června. Nicméně jsou lidé, kteří tomu nevěří, anebo říkají, že je to příliš pozdě.
EXKLUZIVNĚ: Studenti v Egyptě chystají další postup vůči generálům
Číst článek
„Problém je, že v tom protestním hnutí jsou různé proudy. Někdo říká, že nejprve má být zvolen prezident a poté sepsána Ústava, někdo jiný naopak říká, že je nutné nejprve sepsat Ústavu a potom podle ní volit prezidenta, aby se vidělo, jaké bude mít pravomoci,“ podotýká z Káhiry náš blízkovýchodní zpravodaj.
Ohledně dalšího postupu přitom lavíruje nejenom vojenská rada, ale i její oponenti. „Vládnoucí moc zcela jasně neříká, jak to bude. Ale ani opozice, která proti ní stojí, neví, co by přesně chtěla.“
