Puč odsoudila Evropská unie i americké státy, které vyzvaly k jeho okamžitému návratu do úřadu. Opozice vůči Zelayovi označuje jeho svržení za legální, protože prezident prý usiloval o změnu ústavy, která by mu dovolila zůstat ve funkci i po vypršení 4letého mandátu.

Odpůrci socialistické hlavy státu se při tom údajně opírají o výrok Nejvyššího soudu a odsuzují Zelayeho orientaci na venezuelský režim.

Organizace amerických států pohrozila pučistům, že pokud neumožní Zelayovi návrat do úřadu do soboty, pozastaví Hondurasu členství. Prozatímní vláda ale vyloučila opětovné dosazení Zelayi do funkce. Pokud se vrátí do vlasti, bude prý znovu zatčen.

Podle Michelettiho sice existuje možnost uspořádání referenda o návratu Zelayi na prezidentský post, určitě by k tomu ale prý nemohlo dojít rychle. Zelayu zajali vojáci za úsvitu v pyžamu a odstartovali tím nejvážnější politickou krizi ve střední Americe od invaze Spojených států do Panamy v roce 1989.

Honduras je chudá republika, orientovaná na vývoz kávy a textilu. Žije v ní přibližně 7 milionů lidí.

Jan Prokeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít