Punkem a slovy o živém Havlově odkazu uctil švédský parlament jeho památku a Chartu 77
Švédsko uctilo památku bývalého českého prezidenta Václava Havla. Jeho myšlenky a touha po svobodě jsou podle představitelů švédské vlády i parlamentu aktuální i 40 let po vzniku Charty 77.
Oslavu na počest bývalého československého i českého prezidenta zahájila švédská punková kapela Charta 77 a i vzhledem k oficiálnímu prostředí zvolila prý jemnější hudbu, ze svých názorů prý ale odmítá slevit, stejně jako to nikdy neudělal Václav Havel.
Jak předseda švédského parlamentu Urban Ahlin uvedl, i v současné době, kdy je svět tak úzce provázán, je nutné usilovat o svobodu, která je záležitostí nás všech.
'Odvážný, ale marný pokus.' Přečtěte si, jak američtí diplomaté hodnotili Chartu 77
Číst článek
To si Myslí i švédská velvyslankyně pro lidská práva Annika Ben Davidová. Havlův odkaz je podle ní stále živý, protože je demokracie ohrožována ze všech stran, v mnoha zemích je omezována svoboda slova a vyznání, proto je nutné si uvědomit, že je někdy nutné za ní i bojovat.
Slavnosti se zúčastnila také signatářka Charty 77 Kyra Matušíková. „Já jsem nemohla studovat kvůli tomu, že můj bratr byl v emigraci. Podepsal Chartu a byl pohřbu Jana Patočky. Odešel do emigrace, můj otec jako historik umění přišel o svou práci na univerzitě. Já jsem si to nevybrala. Já jsem se prostě vždy ocitla v nějakých kruzích, kde byli vždy na té druhé straně. Prostě žili ten život v pravdě, jak by řekl Václav Havel,“ řekla.
Paní Matuštíková žije ve Švédsku, které československým disidentům významně pomohlo, jak potvrzuje i ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský: „Švédsko je země, kde vznikla nadace Charty 77, která po dlouhá léta poskytovala účinnou podporu chartistům, Václavu Havlovi. Švédsko je jedna z prvních zemí, kterou Václav Havel navštívil jako prezident. Byli jsme tady spolu na začátku roku 1991 a zůstane dlouhodobě jedna z našich blízkých a spřízněných zemí,“ vysvětlil.
