Putin 'nemá čas' debatovat s protikandidáty na post prezidenta
Vladimir Putin je do březnových prezidentských voleb tak zaneprázdněn, že nestihne žádnou z televizních debat s protikandidáty. Ještě si ovšem rozmýšlí, jestli do duelů nevyšle své zástupce. Pokračuje tak v tradici, kdy se nezúčastnil volebních diskusí ani před svým zvolením prezidentem v roce 2000 a 2004.
Do konfrontací před kamerami se nepustil ani ruský prezident Dmitrij Medvěděv před svým zvolením v roce 2008. Podle premiérova mluvčího Peskova by účast Putina v televizních debatách podle stávajících zákonů vyžadovala premiérovu dovolenou, a to by mu neumožňovalo náležitě plnit funkci předsedy vlády.
Vysílacího času se ale Putin rozhodně vzdát nehodlá. Chce ho využít na to, aby seznámil voliče se svým programem.
„Všem kriticky uvažujícím občanům Ruska – a těch je rostoucí množství – musí být zřejmé, že se jedná pouze o výmluvu, kterou chce Putin zdůvodnit svou nepřítomnost v televizních debatách,“ vysvětluje Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů.
Nechuť Putina debatovat s protikandidáty objasnil na Rádiu Česko Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů
„Ukazuje se zde klíčové dilema, kterému Putin čelí – na jedné straně voliči požadují změny, například boj proti korupci, na straně druhé je Putin není schopen provést, aniž by podkopal svou pozici,“ říká Kratochvíl. Podle něj nemá premiér jinou možnost, než udržovat v chodu současný stav, i když to znamená, že nespokojených voličů bude přibývat.
Putin se však vyhýbá pouze debatám se svými politickými soupeři, jinak se vystupování v TV nebrání. V prosinci déle než čtyři hodiny debatoval s národem v přímém televizním přenosu, jak to ostatně činí každý rok.
„Debata s národem je řízená. Otázky jsou zvoleny předem a Putin a jeho poradci je mají možnost schválit i odmítnout. Otázky i odpovědi jsou připravené. Oproti tomu živě přenášená předvolební debata by znamenala skutečnou konfrontaci a té se Putin snaží vyhýbat,“ popisuje odborník z Ústavu mezinárodních vztahů. Takové pečlivé přípravy a nacvičené choreografie by však u otevřených politických debat dosáhnout nemohl
Oslabení Putina opozici nepomůže
Putin již dříve vysvětloval neochotu utkat se s oponenty tím, že se opoziční politici prý věnují jen krasořečnění a slibování nemožného, a tak diskuse nejsou užitečné. Takové vysvětlení je však pro ruskou veřejnost stále méně přesvědčivé. „Navíc on také mnohokrát vystupoval a sliboval nemožné, například soustředěný boj s korupcí nebo naprosté vymýcení terorismu,“ připomíná Kratochvíl.
Snahy o zavedení povinnosti prezidentských kandidátů účastnit se v debatách se snažili ve sněmovně marně prosadit komunisté. „Putin svými kroky ukazuje, že sám sebe nevnímá jako rovnocenného kandidáta. Velká část voličů právě tuto nerovnost, kterou Putin a Medvěděv tolik zdůrazňují, vnímají velmi citlivě a negativně,“ dodává.
Podle Petra Kratochvíla je sice možné, že to některé voliče odradí od volby Putina, ale neznamená to, že by výrazněji posílila pozice některého z opozičních kandidátů: „Opozice je velmi roztříštěná a nejednotná. Oslabování Putina nutně neznamená, že vznikne jeden výrazný protikandidát, který by se mu mohl postavit.“
Premiérova popularita v posledním roce postupně klesá, především po kritizovaných parlamentních volbách. „V nedávné anketě Politik roku získal Putin asi 38 procent, což je zhruba polovina než před dvěma třemi lety. Zároveň ale anketa ukazuje, že Putin zůstává nejoblíbenějším politikem, zejména na venkově, který situaci vnímá jinak než lidé v Moskvě,“ upozorňuje odborník na mezinárodní vztahy.
