Putin: Vláda v Kyjevě je nelegitimní a protiruské sankce Západu jsou nebezpečné pro celý svět
Protiruské západní sankce jsou krátkozraké a představují nebezpečí pro celý svět, který se stále více obrací k Asii, prohlásil ve středu ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku. Informovala o tom agentura Reuters. Vládu v Kyjevě ruský prezident označil za nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014. Podle ruských agentur také odmítl obvinění, že by Rusko porušovalo mezinárodní právo.
Evropská unie a další země uvalily rozsáhlé ekonomické a diplomatické sankce na Rusko a jeho představitele po únorovém ruském vojenském útoku na sousední Ukrajinu.
Na začátku projevu Putin uvedl, že epidemii koronaviru nahradily jiné globální výzvy. „Mám na mysli sankční horečku Západu, jeho neskrývané agresivní pokusy vnutit jiným zemím své vzorce chování, zbavit je suverenity a podřídit je jejich vůli,“ uvedla hlava státu.
Za nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014, označil Putin stávající vládní moc v Kyjevě.
Od roku 2014, kdy rozsáhlé protesty vedly k útěku prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska, se na Ukrajině konaly několikery parlamentní a prezidentské volby, v těch posledních v roce 2019 vyhrál stávající ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Dopady sankcí budou hluboké, varuje důvěrný ruský dokument. Představitelé země tvrdí opak
Číst článek
Rusko podle Putina čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu, což zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Strádají zejména firmy závislé na dodávkách z Evropy, přiznal Putin.
Tajný vládní dokument
Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento týden citovala agentura Bloomberg, ovšem varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku.
Materiál upozorňuje, že tlak na ruské hospodářství způsobený sankcemi se bude stupňovat a odklon Evropy od ruských energetických surovin by mohl narušit i schopnost Ruska zásobovat domácí trh.
Nejpesimističtější scénář v tomto materiálu předpokládá, že ruská ekonomika dosáhne dna v roce 2024, kdy bude ve srovnání s loňským rokem slabší o 11,9 procenta, a vzpamatovávat se bude až do konce desetiletí.
Dokument varuje, že během jednoho či dvou let čeká Rusko pokles produkce v řadě odvětví orientovaných na export, včetně ropy, plynu, kovů, chemikálií a dřevařských produktů.
‚Akce na Ukrajině nás posiluje‘
Rusko svou aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu, prohlásil ve středu ve Vladivostoku Putin. Věří prý, že jeho země bude nakonec silnější a bude se rychleji rozvíjet.
‚Chránit, zabezpečovat a rozvíjet ideály ruského světa.‘ Putin schválil novou doktrínu
Číst článek
Rusko podle Putina při současné invazi „pomáhá lidem“ žijícím na Donbase, je to podle něj ruský dluh vůči nim, který „až do konce vyplníme“.
Putin ve Vladivostoku také řekl, že Rusko boje na Ukrajině nezačalo, ale naopak se prý snaží ukončit ty, které tam trvaly už od roku 2014.
Tehdy Moskva anektovala ukrajinský Krym a poskytla podporu proruským separatistům v regionech na východě Ukrajiny.
Boje na hranicích dvou separatistických oblastí plně neutichly přes dohody z běloruského Minsku a podle OSN od roku 2014 do roku 2021 zemřelo v oblasti skoro 4000 civilistů. V posledních šesti měsících války Putin ospravedlňoval ruské aktivity například nutností „denacifikovat Ukrajinu“.
