Turecko teď s Putinem jedná jinak než dřív, protože ví, že je zahnán do úzkých, tvrdí Romancov

Prezidenti Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan se dohodli na rozšíření spolupráce v dopravě, zemědělství a ve stavebnictví. Součástí dohody má být i to, že Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. „Svého času Osmanská říše a ruské impérium se potýkaly jak v oblasti Balkánu, tak na Zakavkazku, tedy v oblasti, kde dneska leží Ukrajina,“ připomíná politický geograf Michael Romancov.

Praha/Ankara/Moskva Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v Soči sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v Soči sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem | Zdroj: Reuters

„Rusko a Turecko jsou v kontextu regionu Černého moře dvě důležité země. Sice je dnes spojuje jenom krátká námořní hranice, pojí je ale poměrně dlouhá a konfliktní historie,“ dodává Romancov v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: politický geograf z Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha Michael Romancov. Moderuje Zita Senková

„Teď se obě země dostaly do stavu, kdy Turecko představuje pro Ruskou federaci, která je pod sankcemi západního společenství, mimořádně důležitého aktéra. Otevírá totiž Rusku dveře na Západ,“ říká politický geograf.

Vladimir Putin tureckému prezidentovi poděkoval za jeho podíl na vzniku dohody o obnově vývozu potravin z ukrajinských přístavů. Poděkování se Erdoğanovi dostalo i za dodávky ruského plynu do jižní a jihovýchodní Evropy skrze plynovod Turk Stream.

Rusko by mělo garance na vývoz obilí dodržet. Jinak si znepřátelí zbytek světa, říká politický geograf

Číst článek

„Není to ale nic jiného než pragmatický vztah. Teď sice oba prezidenti seděli bok po boku. Není ale nic neobvyklého, když Putin Turecku, případně Erdoganovi, spílá a vyhrožuje. Je to tedy pragmatismus v současné chvíli. To, na čem se dohodli, vyhovuje oběma stranám. Je ale jen otázkou času, kdy se najde téma, na kterém se neshodnou, a trajektorie jejich zemí se zase oddálí,“ usuzuje Romancov.

Erdoganova facka

Ačkoliv je Turecko součástí Severoatlantické aliance, je podle Romancova otázkou, zda lze Ankaru považovat za evropského aktéra:

„Pokud jde o vztahy mezi Ruskem a Západem, Turecko momentálně v řadě témat zastává svůj vlastní postoj. Turci se nepřipojili k sankcím, které Evropská unie, respektive Spojené státy, Japonsko, Korea a další země, vůči Rusku vyhlásily. Mají svoji vlastní politiku, čímž se Turecko do určité míry izoluje. Ale nikoliv od Evropy, ale spíše od toho, čemu se říká kolektivní západ.“

Přesto se Turecku někdy hodí být institucionálním způsobem jeho součástí, třeba když jde právě o členství v alianci. „Pravda ale je, že v tuto chvíli neexistuje žádná jiná země, která by Rusku mohla nabídnout to, co mu je schopné nabídnout Turecko.“

Rusko manévruje s nástrojem vyvolání hladomoru. Jde o geopolitickou hru, míní ekonomka Matesová

Číst článek

Vladimir Putin udržuje také intenzivní vztahy s režimem Viktora Orbána v Maďarsku, to ale Moskvě nemůže stačit, soudí Romancov:

„I kdyby se ale Maďaři rozkrájeli, tak to, co mohou nabídnout Turci, oni schopni nejsou. A to samé platí pro Srbsko. Nikdo jiný z evropských politiků se s Putinem teď bavit nechce. Myslím, že je to dobře.“

Připomíná ale, že Rusko není v diplomatické izolaci nikde jinde kromě Západu, případně ze strany Spojených států, Kanady, Japonska, Austrálie a Jižní Koreje, tedy ze zemí takzvaného kolektivního západu.

„Zbytek světa se k té izolaci z pragmatických a někdy i ideologických důvodů nepřipojil. Znamená to, že Rusko není izolované od Číny, Indie, Íránu a Turecka, abychom zmínili alespoň ty velké důležité země. Faktem je, že žádná z těchto zemí tak důležitou pozici jako ty západní nemá, výjimkou je pouze Čína. Ovšem čínsko-ruské vztahy jsou hodně komplikované,“ shrnuje Romancov.

A proměnou prochází i vztahy Ankary a Moskvy, připomíná politický geograf. „Rusku se válkou zmenšil manévrovací prostor, kde kdo teď může s Putinem jednat jinak, protože ví, že Putin je zahnán do úzkých,“ soudí Romancov a připomíná:

Putin Erdoganovi poděkoval za dohodu o ukrajinském obilí. Poté domluvil platby za ruský plyn v rublech

Číst článek

„Koneckonců to Erdogan Putinovi ‚dal sežrat‘ na setkání v Teheránu, kdy ho nechal poměrně dlouho před zapnutými kamerami čekat. To byla věc, kterou do té doby dělal Putin. Tuto facku si Putin nepochybně uvědomil, bude si ji pamatovat a pokusí se ji tureckému prezidentovi vrátit někdy příště.“

Dalším dopadem invaze Ruska na Ukrajinu je také to, že světoví aktéři uviděli kvalitu ruské armády, míní politický geograf:

„Poté, co se Rusové začali vojensky angažovat v Sýrii, tak řada ruských výrobců zbraní zaznamenala o svou produkci značný zájem, a to zejména v oblasti Afriky a Blízkého východu. Najednou bylo vidět v podmínkách syrského bojiště, co ruské zbraně dovedou. Ale teď na Ukrajině vidíme, že toho nepředvedly tolik, kolik Moskva nepochybně doufala.“

Konec mírové dividendy

Politický geograf soudí, že Evropa po pádu železné opony takzvaně čerpala mírovou dividendu:

„Většině Evropanů a bohužel i většině evropských politických předáků uniklo, že svět se posouvá někam úplně jinak. A zatímco Evropa se stala výrazně bezpečnějším místem, tak pro svět to neplatilo.“

„Evropané se tak stylizovali do pozice nejsilnějšího normativního aktéra v systému mezinárodních vztahů. Evropa tak měla tendenci zbytku světa ukazovat, jak by se měl chovat. Dnes ale nezbývá než konstatovat, že to byla politika bezesporu dobrých úmyslů a nesmírně vznešených ideálů, ale že narazila na útes reality. A my se budeme muset naučit se zbytkem světa chovat jinak,“ předpokládá Romancov a dodává:

„V tomto ohledu jsou Turecko a Rusko, dva naši blízcí a důležití sousedé, dobrým testovacím materiálem.“

Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiozáznamu.

Zita Senková, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme