USA a Západ jako ‚existenční hrozba‘. Putin schválil doktrínu ruské zahraniční politiky

Ruský prezident Vladimir Putin schválil aktualizovanou doktrínu ruské zahraniční politiky, Moskva přitom označila Spojené státy a Západ za zdroj „existenčních hrozeb“ pro Rusko. Jako strategické partnery vnímá Čínu a Indii. Informovaly o tom v pátek světové agentury.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vladimir Putin na tiskové konferenci v Soči (květen 2018).

Vladimir Putin na tiskové konferenci v Soči (květen 2018). | Foto: Sergei Karpukhin | Zdroj: Reuters

Moskva už přes rok vede válku na Ukrajině a v době očekávaní ukrajinské protiofenzivy se Kreml snaží získat doma podporu pro vojenské tažení tím, že ho vykresluje jako boj o existenci proti Západu, přičemž ignoruje fakt, že válku rozpoutala Moskva, píše agentura Bloomberg.

Západ plánuje invazi a zničení Běloruska, prohlásil Lukašenko. Varoval Ukrajinu před protiofenzivou

Číst článek

„Obecně lze politiku Západu, jejímž cílem je oslabit Rusko všemi prostředky, charakterizovat jako nový druh hybridní války,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na zasedání ruské bezpečnostní rady podle AFP. Rusko podle něj čelí „existenční hrozbě“ ze strany USA i jejich spojenců a nová doktrína umožňuje "použití ozbrojených sil k odražení nebo zabránění ozbrojenému útoku na Rusko či jeho spojence".

Dvaačtyřicetistránkový dokument, který je de facto příručkou pro ruské diplomaty, podle agentury Reuters popisuje změny v ruském pohledu na svět a zejména stále více konfrontační vztahy se Západem. Zároveň se v něm uvádí, že Moskva usiluje o "mírové soužití" a "rovnováhu zájmů" s Washingtonem. Vyzývá také k udržení „strategické stability“ s USA, což je odkaz na jaderný potenciál obou zemí.

Ruské výhrůžky Švédsku pro případ vstupu do NATO vyvolaly ve Skandinávii vlnu nevole

Číst článek

Moskva v únoru pozastavila účast na poslední zbývající dohodě o kontrole jaderných zbraní - smlouvě Nový START. Šéf Kremlu krok zdůvodnil tím, že Rusko nemůže dovolit USA inspekce na svých jaderných zařízeních v době, kdy Washington a jeho spojenci v NATO otevřeně deklarují jako svůj cíl ruskou porážku na Ukrajině. Moskva dodala, že od smlouvy neodstupuje úplně a bude se i nadále řídit stanoveným omezením počtu jaderných zbraní.

Rusko loni 24. února vojensky napadlo sousední Ukrajinu, na což Washington a jeho spojenci reagovali uvalením řady hospodářských sankcí vůči agresorské zemi a napadenou Ukrajinu podporují mimo jiné dodávkami zbraní. Moskva - čím dál více izolovaná na Západě - usiluje o prohloubení vztahů zejména s Čínou a Indií.

V aktualizované doktríně se podle Bloombergu rovněž hovoří o vojenské pomoci zemím Latinské Ameriky, které prý čelí „americkému tlaku“. V době narůstajícího soupeření mezi Ruskem, USA a Čínou o vliv v Africe se pak Kreml také zavázal zintenzivnit potravinovou a energetickou spolupráci a vojenské partnerství s africkými státy, podotkla agentura.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme