Putin v projevu odmítl totalitu. Rusko však prý nestojí o demokracii zvnějšku
Dvanáctého dvanáctý přesně ve dvanáct hodin moskevského času, takový okamžik si vybral ruský prezident Vladimir Putin pro svůj výroční projev před oběma komorami ruského parlamentu. Šéf Kremlu v něm vytyčil svou představu, kudy se Rusko bude ubírat pod jeho taktovkou příštích šest let. Odmítl totalitu, ale i cizí vměšování do ruské politiky.
Rozvoj duchovních a vlasteneckých hodnot, podpora porodnosti a nárůstu počtu obyvatel, anebo perspektiva kolapsu a národního krachu. Takovou vizi nastínil ruské veřejnosti prezident Vladimir Putin.
Šéf Kremlu vystoupil s výročním projevem před oběma komorami ruského parlamentu. Na obsah proslovu ruští komentátoři dlouho čekali. Šlo o vůbec první poselství o stavu země, které Vladimir Putin – čelící neutichající kritice – v opětovné roli hlavy státu přednesl.
Výroční projev ruského prezidenta Vladimira Putina přiblížila moskevská zpravodajka Lenka Kabrhelová.
„Příští roky budou přelomové nejen pro Rusko, ale i pro celý svět,“ upozornil Vladimir Putin tisícovku hostů v kremelském Georgijevském sále.
Zásadními změnami a možná i otřesy podle něj projdou bez úhony jen ty země, které si kromě technologické vyspělosti zachovají také vlastní identitu. Tu by Rusko mělo založit na vlastních tradicích a rozvoji duchovních a morálních hodnot.
Za hlavní pilíře přitom ruský prezident podle svých slov považuje zodpovědnost vůči vlasti a patriotismus. Právě o ně by se, jak je Vladimir Putin přesvědčen, měla ruská politika v budoucnosti opírat.
„Rusko se potýká s vážnou demografickou a hodnotovou krizí,“ upozornil na dlouhodobý trend ruský prezident, který se ve svém projevu o stavu země dotknul celé řady témat. Kromě politiky a ekonomiky také sociálních otázek – vzdělávání, bydlení, zdravotní péče, podpory sportu pro mladé lidi, nutnosti omezit korupci i pozvednout moráku duchovní stav ruské společnosti.
Opozice chystá protesty
Ta v posledním roce prochází rozsáhlými změnami. Návrat Vladimira Putina do Kremlu provázely nejrozsáhlejší protesty za dlouhá léta.
První měsíce jeho nového prezidentského období, tentokrát šestiletého, pak doprovázelo „přitahování otěží“ rodící se občanské společnosti a cílené kroky úřadů namířené vůči oponentům – aktivistům i politikům – v podobě restriktivních zákonů, represí, zatýkání a soudů.
Vladimir Putin však vylučuje, že by se Rusko mohlo vydat cestou totality.
„Pro Rusko neexistuje jiná politická volba než demokracie,“ zdůraznil ruský prezident. Obratem ale dodal, že Rusko nestojí o demokracii nastolenou zvnějšku a zároveň varoval, že lidé, kteří jednají v zájmu zahraničních vlád, v ruské politice nemají co dělat.
Už v minulých měsících po nárůstu protestních nálad v Rusku přitom Vladimir Putin obvinil Spojené státy a západní země z podpory opozice a vměšování se do vnitřních záležitostí země. Ruští zákonodárci pak prosadili několik norem – jejichž cílem je, jak tvrdí, větší kontrola aktivit zahraničních vlád v Rusku.
Mnozí pozorovatelé varují, že se vláda snaží zastrašit a zlikvidovat své kritiky. Ti ale tvrdí, že se od aktivity odradit nedají. Nejnovější masový protest – i přes odmítnutí souhlasu moskevské radnice – opozice chystá do centra ruské metropole už na tuto sobotu.
