Rada bezpečnosti odsoudila syrský granátový útok na Turecko

Rada bezpečnosti OSN odsoudila syrský útok na Turecko. Zároveň vyzvala Sýrii, aby se podobné útoky už v žádném případě neopakovaly. Vyjádření Rady bezpečnosti je kompromisem mezi návrhy západních mocností a Ruska, které navrhovalo mírnější verzi. Při středečním útoku na turecké pohraniční město zemřelo pět civilistů, při následné odvetě údajně zemřeli tři syrští vojáci. Sýrie se za útok už omluvila.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan | Foto: ČTK/AP, Burhan Ozbilici

Členské země Rady bezpečnosti se nakonec usnesly na rezoluci, varující před destabilizací regionu kolem Sýrie v důsledku tamního konfliktu mezi režimem a ozbrojenými rebely. Původní návrh, který odsuzoval minometný útok jako hrozbu pro mezinárodní bezpečnost, neprošel pro nesouhlas Ruska.

Moskva ale také musela ustoupit, snažila se totiž prosadit text kritizující jak výstřel ze Sýrie, tak následnou tureckou odpověď. Syrský režim projevil nad událostí lítost, teprve její vyšetření ale podle něj ukáže, jestli je viníkem armáda nebo rebelové.

"Syrské orgány velmi seriózně vyšetřují, kdo vypálil na turecké území. Za smrt pěti lidí se Sýrie omlouvá", uvedl syrský zástupce v OSN Bašár Džaafarí. Sýrie také vyzvala Turecko, aby nepouštělo přes hranici ozbrojené povstalce a pašeráky zbraní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hosty Rádia Česko byli Petr Štěpánek, zástupce velvyslance v Ankaře, a Lukáš Visingr, vojenský a bezpečnostní analytik

Turecký parlament i přes syrskou omluvu schválil případné nasazení armády mimo vlastní území. Premiér Erdogan ale ujistil, že Ankara se rozhodně do otevřené války nechystá.

„Chceme mír a bezpečnost v našem regionu. To je jediné, co nás zajímá. Nechceme vstoupit do války. Turecko je ale dost silné na to, aby ochránilo svoje občany a svoje hranice. Nikdo by to neměl pokoušet,“ varoval turecký premiér.

Zástupce českého velvyslance v Ankaře Petr Štěpánek podotýká, že povolení k vojenským operacím v zahraničí by ale armáda od parlamentu dostala tak jako tak. "Během příštího týdne by vláda tuto žádost do parlamentu předložila jako každý rok. Teď to bylo jen o několik dní uspíšeno a byla výslovně zmíněna Sýrie. Jinak se to děje hlavně kvůli boji proti terorismu," vysvětluje Štěpánek.

Před parlamentem v Ankaře včera demonstrovali lidé, kteří tak chtěli vyjádřit obavy z vypuknutí syrsko-turecké války. "Veřejnost má pochopitelně z celé situace obavu. A problémem jsou i ekonomické dopady celé situace," říká Štěpánek. Také v Istanbulu protestovaly tisíce lidí proti svárům se sousední muslimskou zemí, které podle nich podněcují Američané.

Turecko by intervencí dost riskovalo

Středeční incident ale není prvním, kdy na turecké území dopadly syrské střely. Stalo se to už sedmnáctkrát, ale tento poslední útok si poprvé vyžádal lidské životy.

"To město leží prakticky na hranici, takže je pravděpodobné, že vojáci ostřelovali rebely a prostě přestřelili," domnívá se vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr a pokračuje: "Objevila se už ale i teorie, že se jednalo o záměrnou akci povstalců, kteří tak chtějí dotlačit Turecko k ozbrojené intervenci."

Pokud by chtělo Turecko opravdu ovlivnit konflikt v Sýrii, muselo by podle Visingra zahájit válku v plném měřítku. "Zahájit pozemní invazi, obsazovat města, přímo podporovat povstalce, útočit na strategické cíle ze vzduchu. Turecko na to vojensky má, má druhou největší armádu v NATO, ta je poměrně dobře vyzbrojená i dobře motivovaná," tvrdí Visingr.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Ozvěn dne na Radiožurnálu byl analytik Ústavu mezinárodních vztahů Marek Čejka

Turecko prý ale dobře ví, že by tím mohlo stejně tak získat, jako ztratit. Silně sice podporuje povstalce, protože doufá ve vznik nové vlády příznivé nakloněné Turecku. Ale zároveň hrozí, že ti by po pádu Asadova režimu nedokázali zemi uklidnit a mezi sebou by začaly bojovat jednotlivé frakce. Turecko proto zásah považuje za příliš velké riziko.

Nechce navíc komplikovat vztahy s Íránem, k čemu by po intervenci do Sýrie určitě došlo. Premiér Erdogan navíc potřebuje udržet vnitropolitickou rovnováhu. Ozbrojený zásah by výrazně posílil moc turecké armády.

Incident zvyšuje tlak na mezinárodní společenství, aby se v Sýrii angažovalo výrazněji. „Se Sýrií si ale nikdo nechce obrazně řečeno pálit prsty. Není to Libye, střetává se tam daleko víc různých zájmů. Nemyslím si, že by tam v brzké době mohlo k nějaké intervenci dojít,“ soudí analytik Marek Čejka z Ústavu mezinárodních vztahů.

Jaromír Marek, Jan Prokeš, Ondřej Himmer, mta, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme