Rada bezpečnosti OSN odsoudila údajné nasazení chemických zbraní na předměstí syrského Damašku. Podle opozice při včerejším útoku zemřelo možná až 1700 lidí. Není však jasné, zda opravdu byly nasazené chemické zbraně, ani kdo za útokem stojí. Použití chemických zbraní mají vyšetřit inspektoři OSN. Rada bezpečnosti o tom v noci rozhodla na mimořádné schůzi. Návrh nicméně na popud Ruska a Číny neobsahuje formulace, které by inspektorům kontrolu přímo nařizovaly.

21:19 22. srpna 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Použití chemických zbraní v obydlené čtvrti nedaleko Damašku ohlásila syrská opozice. Rakety, které do oblasti dopadly, podle ní obsahovaly nervový plyn.

Lidé prý zemřeli ve spánku. Na internetu se objevují snímky mrtvých vyskládaných v řadách. Jsou mezi nimi také děti a ženy. Syrská vláda i armáda útok popírají.

Obvinění z řad opozice má podle vlády za cíl odvést pozornost expertů OSN, kteří přijeli do země prověřit informace o jarních chemických útocích.

Tento tým se pohybuje jen pár kilometrů od místa, kde mělo hromadnému úmrtí dojít, dostat se tam však jeho členům syrská vláda za celý den neumožnila.

Opozice vyzývá, aby tento tým neštěstí vyšetřil, ten však má mandát jen k vyšetření jarních událostí.

Rada bezpečnosti OSN sice volá po okamžitém ukončení násilností v Sýrii, vyjádřila soustrast pozůstalým po posledním útoku a volá po okamžité humanitární pomoci i po vyšetření posledních událostí, žádné konkrétní pověření však na popud Ruska a Číny neudělila.

Ruské zájmy

Podle politického geografa Michaela Romancova bude postoj těchto dvou ochránců režimu syrského prezidenta Bašára Asada hrát důležitou roli i dál.

„Není žádné tajemství, že Rusko investovalo do Asadova režimu obrovské množství finančních prostředků, obrovské množství politické energie. Rusko má ze svého pohledu zcela legitimní zájmy v Sýrii, což se týká především námořní základny v Tartusu, o které se Rusové domnívají, že ji potřebují a nechtějí o to přijít,“ poznamenal Romancov.

Otázka lidských práv podle něj v tomto případě ustupuje velmocenským zájmům.

Výraznější postup v Sýrii by si naopak představovaly Francie, Británie, Turecko, ale i Německo či arabské země. Londýn mluví o politickém řešení, Paříž pohrozila silovou reakcí. Téměř 40 zemí vyzývá OSN k ráznější reakci na podezření kolem použití chemických zbraní.

„Pokud se potvrdí nasazení chemických zbraní, bude nutné zvolit mnohem tvrdší přístup k Sýrii,“ prohlásil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius v ranním rozhovoru pro rozhlasovou stanici RMC.

Na přímou otázku, zda zvažuje vojenskou intervenci, však neodpověděl a naopak vyloučil nasazení pozemních jednotek. Zároveň vyjádřil přání, aby se do případného řešení zapojilo i Rusko.

Podle Romancova se však postoj Ruska jen těžko změní. Muselo by se stát „něco strašného“, nebo by se musel Rusku nabídnout nějaký ústupek, třeba v podobě jiné námořní základny.

„Pokud nám umožníte udělat pořádek v Sýrii, tak my vám umožníme vybudovat jinou námořní základnu – teď si vymyslím - na Kypru. Pak by se s tou situací něco mohlo stát, ale jinak si myslím, že to nemá schůdné řešení,“ dodal Romancov.

Trochu jinak to vidí politolog Ondrej Rajkovič. „Rusko, ať již považuje Sýrii za svého tradičního spojence ještě z dob Sovětského svazu, určitě nebude chtít obětovat část své mezinárodní prestiže jenom kvůli podpoře režimu, u kterého není jisté, že přežije několik dalších měsíců nebo let,“ uvažoval Rajkovič.

'Mohl to být sarin'

Bezpečnostní analytik Lukáš Visingr odhadl, že, pokud je tvrzení opozice pravdivé, mohl být u Damašku použitý plyn sarin. „Sýrie tento plyn vlastní, je to vlastně nejúčinnější položka v jejím chemickém arzenálu. Ovšem ten arzenál je podstatně rozsáhlejší. Je známo, že Sýrie má k dispozici různé typy dusivých a zpuchýřujících látek,“ řekl Visingr.

Zjistit, zda byly chemické zbraně skutečně použity, lze podle jeho slov několika způsoby – kontaktně s pomocí analýzy vzorků vzduchu, které byly odebrány na místě, nebo bezkontaktně. K tomu se používá spektrální analýza plynů pomocí laserových paprsků. Tato metoda je sice bezpečnější, ale zase méně spolehlivá.

Problém ovšem je, že se chemické zbraně velmi rychle rozkládají. „V případě sarinu se jedná o řádově hodiny. Pokud tam experti teď dorazí, a když k tomu útoku došlo v tomto nebo minulém týdnu, tak v podstatě nemají možnost látku tímto způsobem zjistit,“ upozornil Visingr.

Inspektoři OSN se tak podle jeho slov budou muset zaměřit na těla údajných obětí, příznaky zasažení sarinem jsou totiž velmi charakteristické.

Zdenka Turková, Břetislav Tureček, Ondřej Bouda, kko, Vojtěch Kouřímský, raf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít