Dvě vlády nakonec svým diplomatům daly pokyn, aby zvedly ruku proti sankcím - učinilo tak Turecko, ale taky Brazílie. Kvůli jejich váhavému postoji se taky hlasování odkládalo.

18:45 9. června 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Cílem sankcí je zastavit nukleární program íránského režimu, o kterém si západní mocnosti myslí, že má za cíl výrobu jaderné zbraně. Jde už o čtvrtý balíček opatření a to zatím vůbec nejtvrdší. Vůbec poprvé sankce směřují proti íránským Revolučním gardám, které jsou jedním z pilířů teheránského režimu.

Členové paravojenských skupin budou mít celosvětový zákaz cestování a to samé se má týkat taky zaměstnanců firem, které jsou napojené na gardy nebo pracují s jaderným materiálem. Tyto společnosti taky musejí počítat se zmrazením svých aktiv.

Rada bezpečnosti taky vyzývá členské státy OSN, aby neposkytovaly palivo nebo přístavní služby lodí, které by do Islámské republiky vezly zakázaný náklad...

Svébytná role Turecka

Odbornice na Irán a Blízký východ Irena Kalhousová z Asociace pro mezinárodní otázky v Ozvěnách dne poznamenala, že zajímavý je postoj Turecka. „Začíná na Blízkém východě hrát svébytnou roli. Už se nedá říci, že je naprosto oddaný spojenec USA.“

Připomněla, že Turecko dohodlo, že Írán odveze část svého neobohaceného uranu do Turecka a výměnou dostane uran obohacený.

Podle Kalhousové mají sankce i rozměr morální. „Mluvit o tom, že by Írán utrpěl výrazně ekonomicky - to asi ne.“ „Ekonomická situace je v Íránu dlouhodobě neudržitelná a stát nepřežije bez mezinárodní spolupráce,“ předpověděla v Ozvěnách dne.

Milan Kopp, Jiří Hošek, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít