Rada bezpečnosti přijala rezoluci proti šíření jaderných zbraní

Rada bezpečnosti OSN jednomyslně přijala americký návrh rezoluce proti šíření jaderných zbraní. Po jejím jednání to oznámil americký prezident Barack Obama, který Radě předsedá jako vůbec první prezident Spojených států.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rada bezpečnosti OSN | Foto: Miroslav Konvalina

Obama připomněl, že usnesení odráží principy, které představil ve svém dubnovém projevu v Praze. Před Hradem tehdy veřejně vyhlásil svůj závazek vytvořit svět bez jaderných zbraní.

"Tato rezoluce také pomůže posílit instituce a iniciativy potírající pašování, financování a krádeže materiálů, které šíření jaderných zbraní umožňují. Vyzývá všechny země, aby zmrazily všechny finanční prostředky k těmto účelům používané, a žádá o přísnější bezpečnostní opatření, která by snížila pravděpodobnost, že se mírové jaderné programy změní ve vojenské," uvedl Obama.

Patnáctičlenná rada, která se teprve popáté od založení OSN v roce 1945 sešla na úrovni prezidentů a premiérů, chce rezolucí dát důrazný politický podnět dlouho stagnujícímu úsilí o posun ke světu bez jaderných zbraní a hledat širší shodu v boji proti šíření těchto prostředků.

Přijatý návrh také vyzývá země, které dosud nepodepsaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1970, aby tak učinily. O Íránu ani Severní Koreji, jejichž jaderné programy jsou v posledních letech zdrojem mezinárodního napětí, se rezoluce nezmiňuje, zvýšené úsilí americké diplomacie se ale týká právě těchto zemí.

Západ hrozí Íránu sankcemi

Atomovými zbraněmi disponuje všech pět stálých členů Rady bezpečnosti - USA, Rusko, Čína, Británie a Francie. Dalšími "jadernými státy" jsou Pákistán a Indie, které NPT nepodepsaly. Předpokládá se také, že nukleárními zbraněmi disponuje Izrael, který to nikdy nepotvrdil ani nevyvrátil. Severní Korea odstoupila od NPT v roce 2003 a poté uskutečnila dva jaderné testy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s analytikem Jaroslavem Burešem z Ústavu mezinárodních vztahů

Jak ve vysílání Rádia Česko řekl analytik Jaroslav Bureš z Ústavu mezinárodních vztahů, právě ambice některých zemí rozvíjet jadernou oblast může komplikovat snahu o nešíření jaderných zbraní.

"V tomto případě funguje jakýsi dominový efekt. V případě, že by se Íránu podařilo - zatím to tak nevypadá - dospět do stadia, že by byl schopen vyrábět jaderné zbraně, tak by se tím nastartoval proces šíření po celém Blízkém východě, protože stejné ambice má Saúdská Arábie, Egypt. Vytvořilo by to nerovnováhu a z toho by vyplývalo další riziko bezpečnosti," uvedl Bureš.

O jaderném programu Teheránu programu by měli zástupci stálých členů RB OSN a Německa jednat 1. října v Ženevě s íránskými představiteli. Západ prosazuje uvalení dalších sankcí na Írán kvůli jeho neochotě ukončit program obohacování uranu. Rusko už možnost sankcí připustilo, proti je nadále Čína.

"Takové prohlášení má dát na misku vah Íránu, jakým způsobem on chce přistupovat k věci. To je metoda cukru a biče, nabídnout mu skutečně plnou normalizaci vztahů, což řekl několikrát i prezident Obama. Čili Írán dostal zodpovědnost za vlastní bezpečnost a bezpečnost regionu a dává se mu šance. V případě, že nebude reflektovat na tyto nabídky, tak zřejmě budou následovat sankce," vysvětlil Bureš.

Martin Hromádka, Helena Berková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme