Rada bezpečnosti souhlasí s mírovou misí Kofiho Annana do Sýrie
Rada bezpečnosti OSN pohrozí podle zákulisních informací Sýrii ‚dalšími kroky‘, pokud nepřijme mírový plán vyjednavače Kofiho Annana. Jedná se o významný průlom a ústupek ze strany Ruska, které dosud syrský režim hájilo.
Kofi Annan chce během své mise dohodnout příměří, které by umožnilo dopravu humanitární pomoci. Chce také znovu apelovat na vládu i opozici, aby zahájily rozhovory.
Obě strany to ale odmítají. Vláda tvrdí, že útoky vládních jednotek chrání civilní obyvatele před teroristickými gangy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už včera připustil, že i Moskva má vůči Damašku výhrady.
Karolína Rezková ze zahraniční redakce mluví o situaci v Sýrii v Odpoledním Radiožurnálu.mp3
„My rozhodně neospravedlňujeme syrskou vládu. Domníváme se, že syrská vláda reagoval nesprávně na první mírné protesty, že nehledě k tomu, co nám opakovaně slibovala, dělá mnoho chyb. A ty věci, které přece jen dělá správným směrem, dělá pozdě. A to bohužel vedlo k tomu, že se konflikt takto vyhrotil,“ řekl Sergej Lavrov.
Boje v Sýrii zatím pokračují. Syrská armáda dnes ráno zaútočila i na ozbrojené vzbouřence na předměstích Damašku. Čtvrtě na severovýchodě města ostřelovali vládní vojáci z tanků a z děl a nad oblastí přelétávaly vojenské vrtulníky.
V Homsu, který leží na západě země poblíž hranice s Tureckem, zbývající rebelové opustili zničenou čtvrt Bábá Amr.
Přesunuli se do čtvrti Chaldíja, která je jejich poslední baštou. Do Chaldíje uteklo i mnoho civilistů, podle dostupných zpráv tam lidé bydlí i v mešitách nebo rozestavěných domech. Vládní vojáci dál na vzbouřence útočí raketami a děly a teď kontrolují přibližně 70 procent města.
Podle odhadů OSN bylo v Sýrii za ten rok od začátku protestů zabito přes osm tisíc lidí. Kvůli bezpečnostní situaci v Sýrii se mezitím další země chystají zavřít své ambasády v Damašku. Od příštího čtvrtka to udělá třeba Slovensko.
Humanitární organizace Člověk v tísni dnes dopravila zdravotnický materiál podzemní síti syrských lékařů. Ti už díky vybavení ošetřují stovky raněných, kteří se bojí jít do běžné nemocnice. Člověk v tísni se chystá vyhlásit sbírku, na kterou bude moci přispět česká veřejnost.
Role Evropské unie
Evropská unie jde zatím cestou přitvrzování sankcí uvalovaných na prominenty syrského režimu a na tamní podniky. Ty zatím poslední oznámila šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová na konci února. V závěru tohoto týdne mají přijít další a tentokrát se má osobou non grata v Evropě stát i manželka prezidenta Bašára Asada.
Podle experta bruselského Centra pro evropskou politiku Josefa Janninga nemůže Evropská unie k násilí v Sýrii mlčet, aby si zachovala tvář a důvěryhodnost. Dá se ale dost pochybovat o tom, že přijímané sankce budou mít nějaký rozhodující účinek.
„Morální výzvy v tomto případě příliš nepomohou. Co může fungovat, je větší izolace režimu. To by ale znamenalo o tom více mluvit s Ruskem, které je pravděpodobně posledním zastáncem Asada, potom, co se od něj i Číňané poněkud vzdalují,“ řekl Josef Janning.
Příspěvek zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu Pavla Nováka o možnostech postupu EU vůči Sýrii ve Večerním Radiožurnálu.mp3
Zmrazování majetků a zákazy vydávat evropská víza činovníkům režimu mohou mít podle něj omezený dopad, protože syrští politici málo cestují a syrský obchod se soustředí na několik málo fungujících vazeb. Taková gesta jsou ale potřebná, aby Unie ukázala své odhodlání Damašku jeho činy neodpouštět.
„Jestli ale opravdu chcete ukázat své velké znepokojení tamní situací, měli byste asi zvýšit snahu být připraveni poskytnout humanitární pomoc. A taková snaha musí být jasně vidět,“ dodal Josef Janning.
Lidé žijící v regionu potřebují vědět, že Evropská unie jen čeká na vhodnou příležitost vstoupit do Sýrie a pomoci tamním lidem. Bez vojenské síly, ale jakmile to situace dovolí.
To samo o sobě bude podle Josefa Janninga pro arabský svět signálem, že to Unie myslí vážně. Udržování humanitární mise ve střehu může trvat týdny i měsíce, ale bude to jasný důkaz, že je EU odhodlaná a připravená pomoc poskytnout. Může například s Tureckem dojednat zřízení humanitární základny u jeho hranic se Sýrií, nebo mít v libanonských přístavech připravené lodě s polními nemocnicemi.
„Unie by měla jednoduše ukázat, že pomoc trpícím syrským civilistům je její hlavní zájem. Že to není odstavení Asada od moci, nebo přístup k nerostným zdrojům země. Že jde hlavně o lidi,“ uvedl Josef Janning.
