Rada NATO uvítala turecký zásah proti IS, ohledně Kurdů vyzvala k umírněnosti
NATO přivítalo vojenský zásah Turecka v Sýrii proti hnutí Islámský stát. Na mimořádné schůzce v Bruselu se na tom shodla Severoatlantická rada, tedy nejvyšší orgán aliance. Řeč byla i o Kurdech, kteří mají s Turky spory, ale zároveň bojují proti Islámskému státu. Podle českého zástupce při NATO vyzvali někteří členové aliance Turecko k umírněnosti.
„My všichni vyjadřujeme Turecku plnou podporu,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg k postupu Turecka proti Islámskému státu.
Turecko delší dobu proti radikálům z této organizace nezasahovalo. Neúčastnilo se například koaličních náletů a odmítlo také americkým silám poskytnout své vojenské základny k akcím proti Islámskému státu.
NATO přivítalo vojenský zásah Turecka v Sýrii proti hnutí Islámský stát. Podrobnosti přinesl zpravodaj Ondřej Houska
Změna jeho postoje je podle NATO pozitivní pro všechny spojence.
Země NATO ocenily i americko-turecký plán na vytvoření bezpečné zóny u turecko-syrské hranice. NATO se však do něj nezapojí. Z Turecka by se do této zóny měly mimo jiné přesunout téměř dva miliony syrských uprchlíků.
Podle českého velvyslance při alianci Jiřího Šedivého někteří spojenci zároveň Turky vyzvali k umírněnosti při vojenské odvetě proti kurdským skupinám. „Zároveň někteří apelovali na zachování mírového procesu,“ uvedl Šedivý.
O svolání mimořádné schůzky požádalo Turecko v neděli, a to na základě článku čtyři Severoatlantické smlouvy. Ten byl v historii využit pětkrát. Spojence v takovém případě žádá o setkání země, která cítí ohrožení územní celistvosti, politické nezávislosti nebo bezpečnosti.
Členské země NATO odsoudily terorismus a plně podpořily Turecko. Mimořádnou schůzku přiblížil český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý
Turecko se stalo terčem teroristických útoků jak ze strany Islámského státu, tak kurdských ozbrojených skupin.
V odvetě za to Turci bombardovali islamistické teroristy i kurdské síly.
Země dnes ale NATO nepožádala o vojenskou podporu. Přímá vojenská akce aliance je podle článku pět možná pouze v případě, že ozbrojený útok na jeden členský stát bude považován za útok proti všem.
„Na samém začátku řekla turecká zástupkyně jasně, že nečekají a ani nebudou požadovat jakoukoli přímou vojenskou podporu,“ dodal český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.
Některé členské státy Severoatlantické aliance už ale dříve poskytly Turecku například protiraketové systémy.