Posilování zevnitř i lítost. Politici a zástupci OSN reagují na odchod USA z rady pro lidská práva

Nikki Haleyová, americká velvyslankyně při OSN, po oznámení vstoupení USA z Rady OSN pro lidská práva. | Foto: Toya Sarno Jordan | Zdroj: Reuters

Spojené státy oficiálně vystupují z Rady OSN pro lidská práva. V úterý to oznámila americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová. Rada podle ní používá pro některé státy dvojí metr a z lidských práv si prý dělá legraci. USA vadí hlavně údajná nepřiměřená kritika Izraele. Tématu se ve středu věnují zahraniční média i politici.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Britský ministr zahraničí Boris Johnson označil odchod Spojených států z Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) za politováníhodný, Velká Británie podle něj v radě zůstává.

„Nikdy jsme neskrývali, že Velká Británie chce vidět reformu UNHRC, ale jsme odhodláni pracovat na posilování rady zevnitř,“ stojí v prohlášení, které Boris zveřejnil, a dodal: „Naše podpora Rady pro lidská práva je neochvějná. Je to nejlepší nástroj, který mezinárodní společenství má pro řešení beztrestnosti v nedokonalém světě a prosazování mnoha našich mezinárodních cílů.“

Britský deník Guardian uvádí reakce vrcholných představitelů OSN. Generální tajemník Antonio Guterres vyjádřil lítost. „Upřednostňoval by, aby USA zůstaly v Radě pro lidská práva. Struktura OSN v oblasti lidských práv hraje velmi důležitou roli při prosazování a ochraně lidských práv po celém světě,“ uvedl jeho mluvčí.

Předseda rady pro lidská práva Zajd Raad Husajn zase prohlásil, že při současném stavu lidských práv ve světě by se Washington měl spíše více snažit než se stahovat.

Proč Státy odchází

Odchod USA je výsledek politiky Donalda Trumpa a dlouhodobých neshod s vedením rady. Američané podle velvyslankyně při OSN Nikki Haleyové odcházejí i proto, že žádná jiná země neměla odvahu se přidat na její stranu a změnit fungování rady. Zdůraznila ale, že se tím Spojené státy nezříkají závazků v oblasti lidských práv.

‚Pokrytecké těleso sloužící vlastním zájmům.‘ USA vystoupí z Rady OSN pro lidská práva

Číst článek

Haleyová během úterního vystoupení kritizovala hlavně to, že v radě, která má 47 členů, jsou zastoupené i státy jako Čína, Kuba nebo Venezuela, které porušují lidská práva.

„Země, které porušují lidská práva, jsou v radě stále zastoupené a jsou do ní volené. Nejkrutější režimy na světě nadále unikají hloubkovým kontrolám. A rada přitom kritizuje země, které lidská práva dodržují,“ uvedla. Právě tím mířila na Izrael, který se stává pravidelným terčem kritiky rady.

„Ten nepřiměřený zájem a nekončící nepřátelství vůči Izraeli jsou jasné důkazy toho, že rada je motivovaná politickou předpojatostí, a ne starostí o lidská práva,“ dodala. Svůj projev Haleyová pronesla po boku amerického ministra zahraničí Mikea Pompea.

Opodstatněná kritika?

Rada pro lidská práva se skutečně zabývá Izraelem velmi často. Jak řekla Haileyová, za poslední rok radou prošlo pět rezolucí proti Izraeli, což je víc než proti Severní Koreji, Íránu a Sýrii dohromady. A je to dlouhodobá záležitost.

Spojené státy poděkují zemím, které nepodpořily rezoluci OSN ohledně hlavního města Izraele

Číst článek

V roce 2015 organizace UN Watch, která monitoruje činnost úřadů OSN, spočítala, že od svého vzniku v roce 2006 rada odsoudila Izrael celkem 62krát - což bylo víc, než byl počet oficiálních rezolucí proti všem ostatním zemím světa.

Rada má 47 členů, kteří jsou voleni Valným shromážděním na tři roky - každý rok se mění třetina jejích členů. Dvakrát byla členem i Česká republika. Poprvé v prvním jednoletém mandátu mezi roky 2006 a 2007 a později mezi lety 2011 až 2014.

Rada postupně probírá stav lidských práv ve všech zemích světa - na každou se dostane asi jednou za 4,5 roku. A pak řeší stížnosti na konkrétní porušování lidských práv v jednotlivých zemích. Zasedá v Ženevě třikrát za rok. Zprávy o porušování lidských práv také radě podávají takzvaní „speciální zpravodajové“, kteří se zabývají buď konkrétním tématem, nebo konkrétními zeměmi. V současnosti jsou speciální zpravodajové pro Kambodžu, Severní Koreu, Írán, Barmu, Sýrii a právě pro Palestinská území.

dp, , luc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme