Radičová: Evropa musí dodržovat smlouvy a nedělat dluhy

Evropa musí především dodržovat platné smlouvy a nedělat nadměrné dluhy. V exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál to zdůraznila slovenská premiérka Iveta Radičová. Podle ní teď Evropská unie prožívá klíčové období, ve kterém se rozhodne o jejím dalším fungování.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Iveta Radičová | Zdroj: ČTK

Řecký příběh se podle Ivety Radičové už nesmí opakovat. Řecko se kvůli dlouhým letům žití na dluh dostalo až na pokraj státního bankrotu. To podle mnohých potenciálně ohrožovalo existenci samotné evropské měny euro. Slovenská premiéra má proto jasno ohledně toho, co je pro členské země Unie do budoucna nejdůležitější.

„Dodržování smluv, dodržování kritérií a nepodvádění.“

Přehrát

00:00 / 00:00

VOD Radičová.mp3

V Unii totiž už teď platí velmi tvrdé sankce pro rozpočtové hříšníky, ale tresty nebyly s jednou výjimkou nikdy uplatněny. Ze souboru pravidel, takzvaného Paktu stability a růstu, se tak stal trhací kalendář. Unie teď proto chce sankce výrazně přitvrdit. A hlavně by měly být automatické. To znamená, že trest by na dotčený stát dopadl automaticky pokud by porušil pravidla, zatímco teď o tom musejí nejdříve rozhodnout ministři financí všech států Unie. A ti se k potrestání svých zadlužených kolegů nikdy neměli. Radičová patří mezi velké zastánce automatických trestů.

„Automatické sankce jsou spravedlivější, protože se vyhneme situacím rozdílného posuzování té které země a rizikům různých vyjednávání.“

Evropská komise přesně takový postup navrhuje. Na případné následovníky Řecka by dopadl trest automaticky. Ostatní země by ho mohly zvrátit jen tehdy, když by se na tom výslovně usnesly. Jenže z diplomatických kuloárů už prosákly informace, že Francouzům, Italům nebo Belgičanům se to nelíbí. Radičová ale před vlivem politiků v téhle oblasti varuje.

„Taková drobná v uvozovkách zrada je v tom, že o tom rozhodují politici a politici mají ten svůj politický životní cyklus čtyřletý a snaží se uspět ve volbách. A většinou pod tlakem občanů a jejich požadavků zapomenou na své povinnosti vůči kontraktům a paktům stability, protože si často pochopitelně říkají, že nejdříve potřebují vyhrát volby a pak mohou začít s takovými kroky."

Radičová se bojí, že se politici opět zachovají podle známého úsloví: kapři si sami rybník nevypustí. Tedy že na své předlužené kolegy sankce neuvalí, protože se budou bát, že příště dopadne trestající ruka na ně samotné. Proto Slovensko požaduje zavedení automatických sankcí, v čemž má velkou podporu Česka. Radičová se na tom dnes shodla s českým premiérem Petrem Nečasem.

Mezi Čechy a Slováky ale najdeme i rozdíly. Slováci už platí eurem, zatímco česká vláda tvrdí, že do eurozóny bychom v žádném případě neměli pospíchat. Slovensko vstoupilo do eurozóny těsně před tím, než letos propukla dluhová krize v Řecku. Následně se jako jediná ze zemí eurozóny odmítlo na pomoci zadluženým Řekům podílet. Radičová je ale přesto přesvědčená, že členství v klubu států se společnou měnou Slovensku pomáhá.

„Myslím, že jsem vstoupili v pravý čas. Slovensko tím, že má za sebou hloubkové základní reformy a tím, že jsme také absolvovali ozdravení našeho bankovního sektoru, tak dopady finanční krize nedolehly na náš bankovní sektor. My jsme to ustáli. To, s čím se teď vyrovnáváme, a mnohé další země, je vyrovnávání s ekonomickou krizí a v rámci ekonomické krize znamená euro jistý moment a prvek stability.“

Slovenská premiérka jde ještě dál. Podle ní z existence společné evropské měny těží i ty země, které ji nezavedly. Tedy i Česko.

„Euro je dobrým předpokladem pro posílení volného trhu v rámci Evropské unie. Je to zároveň velmi dobrý předpoklad pro posílení Evropy ve vztahu ke strategickým partnerům a novým hráčům na trhu jako je Indie, Čína a podobně. Z tohoto pohledu si myslím, že integrační proces, který ústí ve společnou měnu má svůj nejen smysl, ale také posiluje země, které nejsou členy eurozóny."

Na tom by se už slovenská premiérka s Petrem Nečasem a Václavem Klausem asi tak lehce neshodla. Momentálně je ale důležitá jiná věc. Češi i Slováci mají stejný názor ohledně nutnosti výrazně posílit pravidla pro hospodaření členských zemí nejen eurozóny, ale celé Unie.

V Praze i Bratislavě vládne přesvědčení, že potenciální rozpočtové hříšníky od tvorby dluhů odradí hrozba tvrdých sankcí. Jestli se na tomhle přístupu shodne celá sedmadvacítka, se dozvíme už brzy. Zpřísněné sankce by totiž na konci měsíce měli na schůzce v Bruselu schválit lídři členských zemí Unie.

Ondřej Houska, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme