Radioaktivní jód u Fukušimy přesahuje limity více než 3000krát

Japonsko zpřísní bezpečnostní normy pro jaderné elektrárny. Kvůli nedostatku elektřiny chce také zavést letní čas. Nejdůležitějším úkolem současnosti je ale zabránění dalšího úniku radioaktivních látek z jaderné elektrárny Fukušima Dai-iči do okolí. V moři v blízkosti elektrárny dnes byly naměřeny hodnoty izotopu jódu, které 3 355krát překračují povolené limity.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna Fukušima | Zdroj: Reuters

Radiace v moři se zvyšuje, ale podle představitelů jaderné elektrárny lidé nejsou ohroženi. Poločas rozpadu jódu 131 je osm dní a rybolov v okruhu 20 kilometrů v okolí elektrárny není vzhledem k nařízené evakuační zóně možný.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hůlka.mp3

„Tyhle násobky samy o sobě veřejnosti nic neříkají, způsobují akorát panický strach. Spíš je potřeba se podívat, jaké jsou ve vodě koncentrace,“ říká náměstek pro výzkum a vývoj ze Státního ústavu radiační ochrany Jiří Hůlka.

Státní ústav radiační ochrany vychází z výsledků měření japonského institutu, který odebral vzorky vody 300 metrů od elektrárny a zhruba 30 kilometrů.

„V okolí 300 metrů jsou hodnoty sice vysoké, řádově desetitisíce becquerelů na litr jódu, ve vzdálenosti kolem 30 kilometrů jsou hodnoty na úrovni desítek becquerelů na litr. Připomínám, že limit pro pitnou vodu je v Japonsku 300 becquerelů na litr. Voda ve vzdálenosti 30 kilometrů od Fukušimy je pitná,“ dodává Hůlka.

Nebezpečí by nemělo hrozit ani při konzumaci mořských živočichů. „S jódem zřejmě problém nebude, tam připadá do úvahy zejména dlouhodobá koncentrace cesia. My zatím máme jen pár výsledků mořských živočichů, které jsou úplně v pořádku.“

Becquerel (Bq)
- hodnota intenzity záření radioaktivního zdroje
- 1 Bq = jeden rozpad atomového jádra za sekundu; čím více jader se za sekundu přemění, tím je záření silnější
Sievert (Sv)
- účinek ionizujícího záření na organismy
- vyjadřuje podíl množství absorbované energie v určité hmotnosti a v závislosti na daném druhu ionizujícího záření (J/kg)
- např. RTG břicha je ekvivalentní 50 ěSv; 3200 ěSv je ozáření přírodními zdroji v ČR za rok

Mezní hodnota pro potraviny je v Japonsku asi 300 becquerelů na kilo pro mléko, ostatní potraviny mají kolem 500 becquerelů.

„Když budete tuto limitní hodnotu jíst denně po dobu jednoho roku, každý rok kilogram té potraviny, tak za rok dostanete dávku, která je stejná jako dávka z přírodního záření, jako když chodíte po zeměkouli. Kdybychom pili mezní mléko celý rok, tak dostaneme tutéž dávku, jako když chodím po zeměkouli, od uranu a rádia, které nás ozařuje ze země a to co jde z vesmíru,“ vysvětluje Hůlka.

Nikdo zatím neví, odkud radioaktivita do moře uniká.

Japonská vláda kvůli tomu zvažuje překrytí reaktorů speciální látkou a chce také zajistit obří tanker na přečerpání stovky tun kontaminované vody, nacházející se u poškozených reaktorů. Japonské ministerstvo obchodu v této souvislosti hodlá navrhnout, aby provozovatelé jaderných elektráren svá zařízení kvůli hrozbě zemětřesení nebo tsunami povinně napojili na záložní zdroje energie.

Představitelé společnosti TEPCO provozující jadernou elektrárnu ve Fukušimě dnes oznámili, že uzavření čtyř nejvážněji poškozených reaktorů je nevyhnutelné, na druhé straně se ale prý budou snažit předejít možnému, byť i dočasnému znárodnění, jak se o tom ve vládních kruzích uvažuje, a to kvůli zajištění kompenzace za škody způsobené jadernou havárií.

Mluvčí japonské vlády však dnes prohlásil, že by mělo být uzavřeno všech šest reaktorů. Nejprve ale pochopitelně musí být všechny stabilizovány, a to se zatím nedaří. Celá krize se tak může táhnout dlouhé týdny i měsíce.

Premiér Naoto Kan telefonicky hovořil o současné krizi s americkým prezidentem Barackem Obamou a Spojené státy jsou připraveny vyslat na pomoc roboty, které by prozkoumaly stav v reaktorech.

Japonsko vyrábí 30 procent energie v atomových elektrárnách a nemá v dohledné době jak tyto zdroje nahradit. Otázkou spíše je, jak zajistit bezpečnost jaderných elektráren. A samozřejmě nejen jich. Současnou zkázu má totiž na svědomí obrovská vlna tsunami, tedy nikoli samotné zemětřesení, i když dosáhlo síly 9 stupňů Richterovy škály. A ani tato technologická velmoc pravidelně připravovaná na nejrůznější katastrofy jim, jak se ukázalo není schopná čelit.

Tsunami doslova smetla vše, co jí stálo v cestě a vybudované vlnolamy ani další obranná zařízení jí nezastavily, bez ohledu na to, že jejich výstavba stála miliardy dolarů. Například z pobřežní hráze v městečku Kamaiši, která se díky svým úctyhodným rozměrům zapsala do Guinessovy knihy rekordů, zbyla jen půlka. Nestačila ani její dvacetimetrová šířka ani to, že zasahovala až do hloubky 63 metrů.

Úder vlny o síle rovnající se zásahu 250 obřích Boeingů letících rychlostí tisíc km/h nemohla zastavit. A tsunami vyřadila z provozu i chladicí systémy ve Fukušimě.

Robert Mikoláš, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme