Radioaktivní voda z Fukušimy proudí do oceánu. Podle expertů to přírodu neohrozí

Japonská jaderná elektrárna Fukušima postupně vypouští 11,5 tisíce tun slabě radioaktivní vody do Tichého oceánu. Musí totiž uvolnit hlavní nádrž, aby do ní bylo možné přečerpat mnohem více kontaminovanou vodu z reaktorů. Jinak totiž není možné obnovit chladicí systémy, které 11. března vyřadila vlna tsunami z provozu. Ze zahraničí se ale ozývají hlasy, že vypouštění vody do oceánu může porušovat mezinárodní zákony.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poškozená jaderná elektrárna Fukušima vypouští radioaktivní vodu přímo do oceánu

Poškozená jaderná elektrárna Fukušima vypouští radioaktivní vodu přímo do oceánu | Zdroj: Reuters

Vypouštění radioaktivní vody do oceánu je bezprecedentním postupem, ale pracovníkům elektrárny jiná možnost momentálně nezbývá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vývoj kolem japonské elektrárny Fukušima sleduje asijský zpravodaj ČRo Robert Mikoláš

Dali tak přednost menšímu zlu, protože nemají kam přečerpat silně zamořenou vodu z poškozených reaktorů a podzemních tunelů.

Tam se v současnosti nachází na 60 tisíc tun vysoce radioaktivní vody, která představuje pro člověka smrtelné nebezpečí. Bez jejího odstranění není možné obnovit chladicí systémy vyřazené vlnou tsunami z provozu.

Z tohoto důvodu také Tokio zvažuje, že si od Ruska půjčí speciální plavidlo pro likvidaci radiace, které mimochodem Japonsko darovalo Moskvě před deseti lety. Rusko totiž při demontáži nukleárních ponorek vypouštělo radioaktivní odpad do Japonského moře.

Z Fukušimy ale zamořená voda do oceánu stále uniká i prasklinou u druhého reaktoru, utěsnit se jí nepodařilo ani betonem ani polymery. Havarijní týmy proto nyní zvažují, rovněž jako údajně poslední možnost, použití takzvaného tekutého skla.

Spíš mediální bublina než skutečná hrozba. Zatím

Podle dosavadních měření sice radiace mořské vody u elektrárny více než 4000krát překračovala povolené limity, ovšem představitelé elektrárny tvrdí, že ani tohle množství neznamená pro mořskou faunu a flóru ani pro člověka vážnější hrozbu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rizika spojená s vypouštěním radioaktivní vody do oceánu vysvětloval na Rádiu Česko Adam Petrusek z Univerzity Karlovy v Praze

To potvrzuje i Adam Petrusek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Podle něj má totiž moře velikou ředicí a samočisticí schopnost a jód se v něm rychle rozpadá.

„Jedenáct tisíc tun je hodně, ale ve skutečnosti je to pět plaveckých bazénů, takže v okamžiku, když se to rozředí, koncentrace okamžitě padá. A pokud je to izotop jódu, který způsobuje radiaci, tak ten má poločas rozpadu pouhých osm dní, takže než se ryby dostanou ke spotřebiteli, radiace už v nich klesá,“ vysvětluje odborník.

Málokdo z expertů ale dokáže odpovědět na otázku, zda je nebezpečí vyloučeno v případě dlouhodobého zamořování oceánu.

Technici ve Fukušimě začali vypouštět radioaktivní vodu do oceánu | Foto: Reuters

Navíc se nyní objevil první výskyt radioaktivního cesia překračujícího zákonné normy u jednoho z druhů ryb ulovených mimo evakuační pásmo, což může mít další negativní dopad na místní komunity.

„Pokud to jsou malé koncentrace, problém to není. V každém evropském jezeře najdete bez problémů slušně měřitelné množství cesia, které tam spadlo z Černobylu, přesto jeho přítomnost nebrání tomu, abychom se tam koupali. Zatím je to víc mediální bublina a strach z toho, že se mluví o radiaci, než reálná hrozba,“ podotkl Petrusek.

Soul zvažuje vlastní měření u Fukušimy

V souvislosti s vypouštěním radioaktivní vody do oceánu se už také objevily názory, že Japonsko tím může porušovat mezinárodní zákony.

Japonská vláda prohlásila, že Úmluvu o včasném oznamování jaderné nehody z roku 1986 neporušuje. Jak ministr zahraničí Takeaki Matsumoto dodal, všechny ambasády v Tokiu byly o vypouštění málo radioaktivní vody informovány předem.

Přesto Jižní Korea vyjádřila v této souvislosti obavy z možné kontaminace. Soul zároveň nevylučuje, že by požádal o možnost provádět u Fukušimy vlastní měření.

Robert Mikoláš, Barbora Kreuzerová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme