Radovan Karadžič po týdenním bojkotu předstoupil před soud

Trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu si vzal v případu Radovana Karadžiče čas na rozmyšlenou. Musí rozhodnout, jak pokračovat v procesu, kterého se obžalovaný bývalý vůdce bosenských Srbů nechce zúčastňovat. Tvrdí totiž, že měl málo času na přípravu své obhajoby.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mezinárodní soudní tribunál pro bývalou Jugoslávii | Foto: Pavel Novák

Obžalovaný Radovan Karadžič, kterého Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu soudí kvůli podezření z válečných zločinů a genocidy, se už třikrát odmítl zúčastnit procesu, který začal minulé pondělí.

Karadžič nemá právního zástupce a chce se hájit sám. Svou nepřítomnost u soudu doposud zdůvodňoval právě nedostatečným časem na přípravu.

Má ale k ruce tým právních poradců, kteří mu pomáhají s přípravou obhajoby. Podle svých slov ale není schopen rychle pročíst statisíce stran důkazního materiálu, aby na něj mohl reagovat.

Přehrát

00:00 / 00:00

O procesu s Radovanem Karadžičem hovořil v pořadu Stalo se dnes Alexandr Tolčinský z Českého rozhlasu 6.

"Komu poslouží, pokud toto nebude spravedlivý proces ? Nikdo přece nemá zájem na tom, aby se soud táhl a jednalo se v něm nefér. Nemůže to být spravedlivý proces, pokud na něj není obhajoba připravena," prohlásil obžalovaný Karadžič, který se po týdnu bojkotu líčení poprvé dostavil do soudní síně.

Soudci mu nabídli další odborníky na pomoc k přípravě na proces. Karadžič ale prohlásil, že nepotřebuje více právníků, ale více času. Soud má do konce týdne vydat písemné stanovisko, jak v Karadžičově procesu dál postupovat. S ním, anebo bez něj.

Soud už dříve Karadžičovi pohrozil, že pokud bude proces bojkotovat, přidělí mu obhájce z úřední moci. Existuje však nebezpečí, že by Karadžič a jeho tým právních poradců s takovým advokátem nespolupracovali.

"Kdyby byl Karadžičovi právník přidělen, tak on bude potřebovat několik měsíců na přípravu, pokud by to skutečně nemělo být jen formální," řekl v pořadu Stalo se dnes Alexandr Tolčinský z Českého rozhlasu 6.

Připomněl, že soud má skončit nejpozději v roce 2012. "Proto se také právníci možná cítí trochu pod tlakem. Protože ty menší ryby než je Radovan Karadžič, byly předány soudům v jednotlivých ´postjugoslávských´ republikách. Pokud by byl Karadžič odsouzen, tak by byl nejvyšším odsouzeným politikem bývalé Jugoslávie," uvedl.

Karadžič se má zodpovídat z nařízení etnických čistek v Bosně a z vraždy osmi tisíc muslimů v bosenském městě Srebrenica v roce 1995.

Podpora spolupráce s tribunálem v Srbsku klesá

Jen čtvrtina Srbů podporuje spolupráci s Mezinárodním tribunálem v Haagu. Uvedl to předseda srbské Národní rady pro spolupráci s haagským tribunálem Rasim Ljajič.

Z padesáti procent po zadržení Radovana Karadžiče klesla podpora na současných dvacet pět. Za důvod poklesu považuje Rasim Ljajič stále se zvyšující tlak na Srbsko.

Země podle něj plně spolupracuje s haagským tribunálem pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii, Evropská unie přesto neodmrazila asociační dohodu se Srbskem. Tu sice podepsala, ale uplatňuje ji pouze srbská strana.

Nizozemsko ji blokuje a dosud trvá na zadržení generála Ratka Mladiče. Hrozí, že srbská proevropská vláda ztratí podporu ve veřejnosti i v parlamentu.

Pavel Novák, Martin Dorazín, Jaromír Janev, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme