Doživotí za genocidu. Soud OSN zpřísnil bývalému vůdci bosenských Srbů Karadžićovi trest

Soud OSN v Haagu v úterý v odvolacím řízení uložil bývalému vůdci bosenských Srbů Radovanu Karadžičovi doživotní trest vězení za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během války v Bosně v letech 1992 až 1995. Zvýšil tak prvoinstanční trest z roku 2016, kdy soudci Karadžičovi vyměřili 40 let odnětí svobody.

Haag (Aktualizováno: 17:17 20. 3. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Radovan Karadžić byl obžalován z válečných zločinů a genocidy v Bosně v první polovině 90. let | Foto: Peter Dejong | Zdroj: Reuters

Rozsudek vynesl justiční orgán zřízený Radou bezpečnosti OSN zvaný Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který převzal agendu po Mezinárodním trestním tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), jenž v roce 2017 ukončil činnost.

ICTY v roce 2016 nepravomocně odsoudil Karadžiče za genocidu ve Srebrenici, pronásledování Bosňáků a Chorvatů v Bosně, terorizování obyvatel Sarajeva a za braní příslušníků mírových sil OSN jako rukojmí ke 40 letům vězení. Soudní proces tehdy trval 499 dní a vystoupilo při něm 586 svědků. Obě strany se proti rozhodnutí odvolaly, prokurátor žádal doživotí.

‚Systematická krutost‘

Třiasedmdesátiletý Karadžić vinu popírá, v odvolání poukazoval na „věcná a procesní pochybení“, jež podle něj vedla k jeho nesprávnému odsouzení. Navrhl proto zrušení rozsudku nebo aspoň snížení trestu.

Soudce Vagn Joensen zpřísnění trestu odůvodnil tím, že předchozí výměra trestu tribunálem ICTY byla chybná, neboť nevzala v potaz „obrovský rozsah a systematickou krutost“ Karadžičových zločinů.

Mučení, nucené práce a vraždy. Karadžičova exporadce poslali za zločiny z války na 11 let do vězení

Číst článek

Po vyřčení rozsudku zazněl v soudní síni potlesk lidí na galerii pro veřejnost. Přeživší a rodiny obětí, kteří přicestovali do Haagu s cílem vyslechnout si verdikt, rozhodnutí soudu přivítali a někteří z nich dojetím plakali. Naopak bývalý bosenskosrbský předák na sobě během čtení rozsudku nedal znát takřka žádné emoce a rozhodnutí přijal chladně.

Středečním rozsudkem končí proces, který byl zahájen prakticky již v roce 1995, kdy byla vznesena první obvinění proti strůjcům války v Bosně, největšího ozbrojeného konfliktu v Evropě od druhé světové války. Stalo se tak více než deset let od Karadžičova zatčení a odeslání trestnímu tribunálu do Haagu v roce 2008.

Dění v soudní síni nebylo přenášeno v přímém přenosu jako v dřívějších případech, ale až s půlhodinovým zpožděním. Soud o tom rozhodl z bezpečnostních důvodů poté, co v roce 2017 bezprostředně po vynesení rozsudku spáchal sebevraždu bývalý bosenskochorvatský generál Slobodan Praljak.

Roky ukrývání

Bývalý prezident Republiky srbské (RS) - která dnes tvoří Bosnu a Hercegovinu spolu s bosňácko-chorvatskou Federací Bosny a Hercegoviny - se 13 let po skončení války skrýval. V Srbsku vystupoval pod falešnou identitou léčitele Dragana Dabiče. Tamní policie ho dopadla v roce 2008.

Rodák z Černé Hory Karadžić přišel do Bosny jako mladý student, později působil v národnostně smíšeném Sarajevu jako psychiatr a pokoušel se i o literární dráhu. Na politiku se dal koncem 80. let a zakotvil u nacionalistů. A už v říjnu 1991 v bosenském parlamentu vyhrožoval, že pokud si Bosna vyhlásí samostatnost, bude to cesta do pekel, na které bude muslimský národ zničen. Jeho snem bylo vytvořit etnicky čistý srbský stát v Bosně, jenž by se sjednotil se Srby ovládanými oblastmi v Chorvatsku a se samotným Srbskem.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme