Raketoplán Atlantis se vydal na poslední cestu do vesmíru

Americký raketoplán Atlantis odstartoval podle plánu. Historicky poslední cestě vesmírného plavidla k Mezinárodní vesmírné stanici hrozilo odložení kvůli špatnému počasí. Nakonec ale NASA dala Atlantis zelenou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Raketoplán Atlantis odstartoval z mysu Canaveral na Floridě. | Foto: Reuters

Do poslední chvíle nebylo jisté, jestli Atlantis odstartuje. Nad Kennedyho vesmírným střediskem bylo oblačno a kdyby začalo pršet, což bylo docela pravděpodobné, mohlo to Atlantis i jeho posádku ohrozit.

NASA dokonce zastavila odpočet 31 sekund před startem kvůli technickým problémům. Nakonec se ale raketoplán s asi tříminutovým zpožděním vypravil na svou historicky poslední cestu k Mezinárodní vesmírné stanici.

Přehrát

00:00 / 00:00

Odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl mluví o startu raketoplánu Atlantis v Ozvěnách dne na Radiožurnálu.mp3

„Raketoplán roztáhl svá křídla a vyrazil na poslední sentimentální cestu do vesmíru,“ uvedl komentátor NASA několik sekund potom, co se Atlantis odlepil od země. Startu přihlížel až milion lidí.

Mise má trvat 12 dnů a posádka při ní dopraví na mezinárodní stanici zásoby na druhou polovinu příštího roku. Součástí nákladu jsou také různé náhradní díly a součástky, které umožní fungování stanice až do roku 2020. Pak už se ale mezinárodní stanice bude muset spoléhat jen na ruské rakety, protože po třech desítkách let jdou americké raketoplány po tomto letu definitivně do výslužby.

„Je to příprava na svět po raketoplánech,“ řekl expert na kosmonautiku Tomáš Přibyl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Publicista Karel Pacner mluví o startu raketoplánu Atlantis ve Stalo se dnes na Rdiožurnálu.mp3

Dodal, že NASA chce situaci „po raketoplánech“ dlouhodobě řešit podporou několika amerických pilotovaných projektů. Pracuje také na výrobě nové kosmické lodi, která má být použita pro lety do hlubin vesmíru – k asteroidům, k Marsu, k Měsíci a dále. Podporuje i několik projektů komerčních kosmických lodí pro dopravu posádek na kosmickou stanici.

Konec raketoplánů bude mít podle publicisty Karla Pacnera nepříznivé dopady na americký vesmírný výzkum.

„Za prvé řada odborníků bude vyhozena. To znamená, že budou muset jít do různých pozemských profesí, a tím bude narušena kontinuita vývoje různých zařízení, protože tito lidé mají značné zkušenosti. Obávám se také toho, že je to velké riskování s posádkou Mezinárodní kosmické stanice, kterou dnes obývá zpravidla šest lidí, a pak ji budou obsluhovat pouze Rusové svými Sojuzy,“ uvedl Karel Pacner.

Vysvětlil, že kdyby některý Sojuz havaroval, potrvá rok či půldruhého roku, než se vyšetří příčiny a začne se se Sojuzy znovu létat, což by znamenalo značnou krizi pro mezinárodní stanici, protože Sojuzy mají životnost pouze půl roku na oběžné dráze.

Vít Pohanka, Jaromír Marek, Veronika Sedláčková, Jan Richter, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme