Na svatbu by bývalá ministryně zahraničí zřejmě pozvala Vladimira Putina i nyní. Jak sama tvrdí, nic víc než jeho přízeň jí prý nezůstalo. Tedy kromě funkce v dozorčí radě ropného koncernu Rosněfť.

Karin Kneisslová zasedla do kontrolního orgánu polostátního ruského podniku loni. Podle rakouského deníku Kurier jí pozice vynáší statisíce dolarů a bývalá šéfka diplomacie nevidí důvod, proč by se jí teď měla kvůli válce na Ukrajině vzdát.

V rozhovoru pro německou soukromou televizi RTL řekla, že se nedobrovolně ocitla v politickém exilu a musela opustit i rodné Rakousko. Momentálně žije 57letá vystudovaná arabistka ve francouzské Provence, v Rakousku prý už dál zůstávat nemohla. Vazby na Vladimira Putina ji podle jejích slov zavřely dveře k jakékoliv rakouské spolupráci.

Když Karin Kneisslová pronášela v srpnu roku 2018 před stovkami lidí své ano, vedla už rok rakouskou vládu koalice složená z lidovců (ÖVP) a svobodných (FPÖ). V čele kabinetu stál nejmladší premiér v Evropě Sebastian Kurz, který od počátku deklaroval svou ambici vytvořit z Vídně most mezi Ruskem a Evropskou unií.

Rakouští svobodní, strana s krajně pravicovým historickým pozadí, do čela diplomacie Kneisslovou nominovala. Na slavnost ve Štýrsku dorazil nejen její předseda a tehdejší vicekancléř Heinz Christian Strache, ale i samotný šéf vlády Sebastian Kurz. To, že se mezi hosty objevil i Vladimir Putin, byla podle Kneisslové náhoda.

‚Jedna volná pozvánka‘

Jak popsala v televizním rozhovoru, když byl šéf Kremlu na návštěvě Vídně, měla u sebe zrovna jednu volnou pozvánku, a tak mu ji věnovala. Především kvůli němu pak svatební oslavy provázela přísná bezpečnostní opatření a snahy bulvárních novinářů proklouznout dovnitř.

Putin pronesl k novomanželům řeč v němčině, vyzval Kneisslovou k tanci a po valčíku se dočkal od tehdejší ministryně zahraničí poklony. I když v ten den uzavřený manželský sňatek mezi Kneisslovou a podnikatelem Wolfgangem Meilingerem je už minulostí, spojenectví, které se pod Alpami zrodilo s ruským prezidentem, dál trvá.

V roce 2019 se vláda Sebastian Kurze rozpadla poté, co se v německých médiích objevilo video, na kterém vicekancléř Strache nabízel domnělé příbuzné ruského oligarchy spolupráci výměnou za přízeň médií a sliboval státní zakázky. Vicekancléř rezignoval a země začala opět směřovat k předčasným parlamentním volbám, které znovu ovládl mladý Kurz, Svobodnou stranu ke správě země ale už nepřizval.

Kneisslová o své angažmá přišla. Vrátila se tak ke své dávné aktivitě v médiích. Zatímco na přelomu tisíciletí přispívala svými komentáři do deníků jako Die Presse nebo Die Welt, vydala se jiným názorovým směrem a stala se komentátorkou státem podporovaného kremelského kanálu Russia Today. Z něj už vedla přímá cesta do Rosněfti.

Nyní se ke kritikům Vladimira Putina nepřidává. V rozhovoru pro RTL řekla, že přece i útoky dronů v Iráku nebo v Afghánistánu způsobily spoustu utrpení. Sankce uvalené na Rusko kvůli válce na Ukrajině jsou podle Kneisslové velmi přísné. „Vždyť už teď neexistují žádná letecká spojení s Moskvou z Evropy nebo Severní Ameriky.“

Kneisslová ale není sama, kdo se výplatní pásky z Moskvy nechce vzdát. Rakouský exkancléř Wolfgang Schüssel dál zůstává v dozorčí radě ruské společnosti Lukoil a bývalý německý ministerský předseda Gerhard Schröder je šéfem dozorčí rady Rosněfti a v létě má usednout do stejného orgánu v Gazpromu.

Pavlína Nečásková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít