Rakousko chce po 60 letech zrušit povinnou vojenskou službu

Rakousko zvažuje, že po 60 letech zruší povinnou vojenskou službu a přejde na profesionální armádu. Vláda se ale nemůže domluvit, a tak nechala konečnou volbu na občanech. Ti rozhodnou v referendu za tři měsíce. Němým svědkem téhle debaty o budoucnosti vojska jsou opuštěné bunkry na rakousko-slovinské hranici.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vojenský bunkr v Korutanech v Rakousku. | Foto: Vojtěch Berger

Příběh bunkrů ukazuje, že to alpská republika neměla se svojí obranou nikdy lehké. „Tyhle bunkry se stavěly proto, aby je nikdy nikdo nepoužil, byl to hlavně signál případným agresorům, nechoďte sem, jsme připravení,“ říká šéf zdejšího muzea Andreas Scherer.

Rakousko jako neutrální stát totiž zvolilo taktiku, že maximálně zdrží nepřítele pokud vypukne nějaký evropský konflikt. Bunkry se proto nestavěly v obranných liniích, ale roztroušené plošně po celé zemi.

Přehrát

00:00 / 00:00

U vojenských bunkrů v Rakousku natáčel redaktor Vojtěch Berger.

U každého bunkru se měly armády Varšavské smlouvy zdržet, někde pět minut, jinde čtvrthodinu. Jejich postup by to zpomalilo, zatímco Severoatlantická aliance by získala čas.

Pan Scherer ukazuje na okolní hory: tam už je Slovinsko, tam Itálie. Dnes sem chodí turisté v létě na houby, v zimě lyžovat. Těžko uvěřit, že ještě před 20 lety tady v bunkrech seděli vojáci s ostrými a chystali se na obranu Rakouska, kvůli konfliktu v sousední Jugoslávii.

Armáda tu bunkry stavěla od šedesátých let. Dnes jsou na kopcích vystavené vysloužilé zbraně, mezi nimi se pasou ovce a pobíhají děti.

„Vůbec jsem netušila, že tu něco takového existuje, a že je areál tak velký,“ říká jedna z návštěvnic před bunkrem. Areál býval tajný a vojáci tu byli až do roku 2002.

Opuštěnými bunkry na rakousko-slovinské hranici provází ředitel zdejšího muzea Andreas Scherer | Foto: Vojtěch Berger

Rakousko dostalo v padesátých letech armádní výbavu od každé z okupačních mocností, někdo dal uniformy, někdo tanky, někdo nákladní auta. Některé jednotky měly tedy třeba americké uniformy a jezdily na ruských tancích. Byla to neuvěřitelná směska.

Na tyhle skromné začátky se teď Rakousko snaží definitivně zapomenout, a tak jako většina států Evropské unie přejít na profesionální armádu. Rozhodnou občané, v referendu 20. ledna.

Vojtěch Berger, Vojtěch Kouřímský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme