Rakousko chce přitvrdit v boji proti džihádistům. Plánuje i uchovávání dat z e-mailů

Rakousko plánuje, že opět povolí kontroverzní uchovávání telekomunikačních dat. Toto i další opatření mají vládě pomoci v boji proti džihádistům. Lidí, kteří z Rakouska odešli bojovat za extremistické hnutí Islámský stát například do Sýrie nebo Iráku, eviduje zatím Vídeň asi 160.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rakouská policie (ilustrační foto) | Foto: CC BY-SA 3.0, Der Polizist, deutschsprachigen Wikipedia

O tom, že problém existuje, svědčí mimo jiné policejní akce z poslední doby. Třeba minulý měsíc se uskutečnila největší policejní razie v poválečných dějinách Rakouska – přinesla 13 zatčených v čele s radikálním islámským duchovním z Bosny.

Podle rakouského ministerstva vnitra jsou radikálové, kteří sympatizují s Islámským státem, často právě z bosenských nebo třeba z čečenských komunit v Rakousku, kam buď oni sami, nebo jejich rodiče přišli jako humanitární uprchlíci.

Ministerstvo vnitra ve Vídni kvůli hrozbě terorismu přijalo 20 nových expertů na boj s extremismem a vláda zavedla třeba i infolinku, kam mohou volat rodiče, když mají podezření, že jejich děti se nějakým způsobem zapletli v radikálně islamistických kruzích.

Většina proti džihádu

Vláda také plánuje, že znovu zavede zákon o uchovávání dat. Toto opatření je však trochu kontroverzní.

Podobný zákon, který operátorům či poskytovatelům internetu nařizovat minimálně šest měsíců uchovávat data o komunikaci, už totiž v Rakousku platil. Bylo to od dubna 2012 do letošního léta, kdy ho zrušil ústavní soud. Ten označil shromažďování dat za nepřiměřené a kritizoval také malou ochranu osobních údajů.

Navíc statistika za loňský rok napovídá, že v boji proti džihádistům norma prakticky vůbec nesloužila. Policie v roce 2013 sáhla na data o volání, e-mailech či esemeskách v asi 350 případech, a ani jednou kvůli terorismu. Většinou to bylo kvůli krádežím nebo drogovým deliktům.

Rakousko s muslimskou komunitou dosud vycházelo a vlastně stále vychází velmi dobře – ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitnerová říká, že většina z asi půl milionu rakouských muslimů radikální postupy nebo džihád odmítá.

Určité třenice se však týkají i těchto kruhů. Nyní se třeba v rakouském parlamentu schvaluje novela takzvaného islámského zákona, který definuje právní postavení muslimů v Rakousku. Je kolem něj spousta dohadů a část muslimů obviňuje vládu z toho, že nebrala ohledy na jejich připomínky.

Vojtěch Berger, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme