Rakousko před volbami řeší aféru s falešnými profily na facebooku. Největší šance má mladík Kurz

Už jako čtyřiadvacetiletý student se Sebastian Kurz stal prvním státním sekretářem na ministerstvu zahraničních věcí, kde byl odpovědný za integraci přistěhovalců. Média si z jeho jmenování kvůli věku utahovala, Kurz se ale rychle stal jedním z nejoblíbenějších politiků. V sedmadvaceti letech se stal ministrem zahraničí a ve svých jednatřiceti je favoritem v boji o nového kancléře.

Rozhovor Vídeň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda rakouských lidovců Sebastian Kurz | Zdroj: Reuters

Týden před českými volbami rozhodnou o svých poslancích Rakušané. V neděli budou v předčasných volbách volit 183 poslanců Národní rady. V řádném termínu by se hlasování uskutečnilo až na podzim příštího roku. K předčasným volbám vedly déle trvající neshody v koaliční vládě sociálních demokratů a lidovců.

Zuzana Lizcová

Zuzana Lizcová je analytička Výzkumného centra AMO, zaměřuje se na německy mluvící země, jejich působení v mezinárodním kontextu a bilaterální vztahy s Českou republikou. Působí i jako externí pedagog na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Týden před volbami řeší Rakušané hlavně aféru Silberstein, ve které jde o dva falešné facebookové profily, které měly házet špínu na lídra lidovců Sebastiana Kurze. Problém je to hlavně pro sociální demokraty.

Aktuální politickou situaci v Rakousku a pravděpodobný výsledek rozebírá server iROZHLAS.cz s analytičkou Asociace pro mezinárodní otázky Zuzanou Lizcovou.

Parlamentní volby se konají rok před řádným termínem. Proč?
Na nutnosti vyvolat předčasné volby se shodly všechny rakouské parlamentní strany letos v létě. Ty volby přicházejí rok před řádným termínem. Volební období rakouské Národní rady je pětileté, takže dvě strany velké koalice - lidovci a sociální demokrati - vládnou od roku 2013. Strany dospěly k závěru, že jejich další spolupráce v koalici už není možná.

Očekává se vítězství lidovců, které od jara vede Sebastian Kurz, ministr zahraničních věcí. Budou Rakušané volit spíš lidovce jako tradiční stranu nebo osobnost Sebastiana Kurze?
Pokud se podíváme na preference Lidové strany (ÖVP - Österreichische Volkspartei, pozn. red.), tak od června, kdy je jejím předsedou Sebastian Kurz, vystřelily raketově nahoru. Ještě v minulém roce se preference strany pohybovaly kolem 18 % a nyní jsou na 33 až 35 %.

To znamená, že od chvíle, kdy Sebastian Kurz převzal vedení strany, tato strana výrazně posílila, a pokud tyto předpovědi skutečně odpovídají voličským preferencím, tak Kurz skutečně volby vyhraje.

Předseda rakouských lidovců Sebastian Kurz | Foto: Leonhard Foeger | Zdroj: Reuters

Lidovci jsou ve vládě přes třicet let, Kurz ale prezentuje stranu jako něco nového, změnil i vizuální styl a své jméno nechal napsat i do názvu kandidátky. Co podle vás stojí za „fenoménem Kurz“?
Kurzovi se podařilo ideálně spojit výhody tradiční velké lidové strany, to znamená její struktury a osobností v regionech, s fenoménem vlastní kandidátní listiny.

Snaží se prezentovat stranu jako něco nového, změnil stranickou barvu a vizáž propagačních materiálů a snaží se přivést na kandidátky ÖVP nové osobnosti, které do této doby v politice nepůsobily nebo působily v řadách jiných politických stran. Třeba sportovce, vysoké úředníky a podobně.

A snaží se dodat své kandidátce punc lidového hnutí a v tom má spočívat ta obnova a rozdíl oproti tradiční lidové straně, která je mnohými vnímána jako zkostnatělá a zastaralá.

Má Kurzův styl něco společného se stylem Emmanuela Macrona?
Paralely mezi Kurzem a Macronem se nabízejí. Sebastian Kurz je podobně jako Emmanuel Macron mladým politikem, je mu pouhých 31 let, a pokud by byl příštím rakouským premiérem, tak by byl úplně nejmladším premiérem v celé Evropské unii.

Snaží se vystupovat jako hlava lidového hnutí, ne tradiční politické strany, a zároveň chce zavést zásadní změny ve společnosti, takže přichází s heslem změny a obnovy, podobně jako Emmanuel Macron.

Co nabízí Kurzova strana programově?
Z ekonomického hlediska je ten program velmi liberální, Kurz sází zejména na snížení daní a dalších odvodů, snížení byrokracie a snaží se také ve své klíčové otázce, kterou je imigrace, prosazovat velice tvrdé tóny.

Lídři nejsilnější politických stran: zleva Christian Kern ze sociální demokracie, předseda lidovců Sebastian Kurz a předseda Svobodných Heinz-Christian Strache | Zdroj: Reuters

A jak jsou na tom sociální demokraté za vlády kancléře Christiana Kerna? Média je ještě při loňských prezidentských volbách odepisovala. Pomohla jim výměna kancléře?
Krátkodobě sociálním demokratům ta výměna prospěla. Kern se stal určitou nadějí pro celou stranu, vystoupil s novým plánem na obnovu Rakouska a snažil se prosadit nový program zaměstnanosti a podobně.

Ale vůči Kurzovi má tu nevýhodu, že už vlastně déle než rok kancléřem je. To znamená, že nemůže říkat tak jako jeho sok, že doposud bylo všechno špatně a že je potřeba nastartovat radikální obnovu, ale musí se snažit prezentovat své vlastní výsledky a neshazovat je.

Takže dá se říct, že mu Kurz svou iniciativou vzal vítr z plachet? Neměl Kern Kurze předstihnout a vyhlásit předčasné volby sám?
Po bitvě je trochu každý generálem, takže dá se spekulovat o tom, co by se dalo udělat jinak… Politická scéna byla v posledním roce mimořádně rozvířená velice složitou volbou prezidenta, takže by asi nebylo úplně ideální, aby se do toho řešily ještě volby parlamentní.

Mluví se také o aféře Silberstein, která do voleb zasáhne. O co v ní jde?
Tal Silberstein je politický poradce izraelského původu, který pomáhal ve volebních kampaních v různých zemích světa, například i na Ukrajině a přibližně v posledních 15 letech pomáhal i rakouské sociální demokracii. Christian Kern pokračoval ve spolupráci s ním až do letošního léta, kdy byl Tal Silberstein obviněn v Izraeli z praní špinavých peněz.

Rakouský kancléř Christian Kern před předvolební televizní debatou | Zdroj: Reuters

Poté se sociální demokracie rozhodla s ním spolupráci rozvázat a krátce na to vyšlo najevo, že Silberstein neměl jen nějaký konflikt se zákonem, ale s velkou pravděpodobností stál i za dvěma falešnými facebookovými profily, které očerňovaly Sebastiana Kurze.

Ty profily se snažily čtenářům vsugerovat dojem, že Kurz má rasistické nebo podobné pravicové extremistické názory. Tyto stránky jsou považovány za klasický případ špinavé kampaně s cílem očernit politického protivníka.

Jaký vliv má ta aféra na předvolební situaci?
Pro sociální demokracii je to velice nešťastná aféra, i když se kancléř Kern velice brání podezření, že by o aktivitách Silbersteina cokoli věděl. Ale jistá část podezření na něm ulpěla. A zároveň je nepříjemné, že se v rámci předvolebního boje řeší aféra tohoto druhu, místo aby se řešila věcná témata – to určitě kancléři Kernovi také neprospívá.

Jak je na tom v současnosti populistická Svobodná strana?
Preference svobodných (FPÖ) od loňského roku výrazně poklesly – o 10 %. Výzkumníci vychází z toho, že právě těch 10 % přešlo na stranu Kurzových lidovců. Takže zatímco před rokem vycházeli svobodní jako vůbec nejsilnější rakouská strana, nyní musí mít obavu o to, zda se zvládnou dostat na druhé místo, nebo zda skončí na třetím jako obvykle v rakouských volbách.

Rakouský ministr zahraničí Kurz se stal šéfem lidovců. Podle průzkumů může být příštím kancléřem

Číst článek

A mají výhledově svobodní možnost zasednout v nové vládě?
Je relativně pravděpodobné, že by mohla strana zasednout v budoucí vládě. Jako o nejpravděpodobnější variantě se mluví jako o spolupráci svobodných s lidovci. Ty strany mají do značné míry velice podobné programy, ať už je to v otázkách migrace, nebo v ekonomických otázkách.

Jaká jsou hlavní témata rakouských voleb?
Patří mezi ně ekonomika, přistěhovalectví, a potom poněkud nechtěně i ta velká aféra o očerňující kampani.

Jak se k problému k migraci a integrace staví hlavní politické strany?
Ty dvě pravicové rakouské strany, tedy lidovci a svobodní, zastávají oproti třeba německým politickým stranám velice tvrdý kurz v imigrační politice. Obě se vyslovují proto, aby se zásadním způsobem krátily sociální dávky pro přistěhovalce, kteří už v Rakousku jsou. Obě strany hovoří o tom, že je nutné bránit vnější hranice státu a Evropské unie a vůbec posílit bezpečnost. Lidovci zásadně odmítají jakoukoli roli politického islámu v Rakousku, takže to tyto strany do značné míry sdílí.

Otevření vůči migraci ale nejsou ani sociální demokraté, kteří hovoří o tom, že by se pro různé skupiny, ať už by se jednalo o migranty nebo o uprchlíky, měla vytvořit záchytná centra v severní Africe, že by měl být nějaký limit pro přijímání nově příchozích v Rakousku a podobně.

Existují nějaká styčná předvolební témata s českou kampaní?
Trochu společné ty předvolební boje jsou v tom, že do nich zasáhly nepředvídatelné události. Hlavním tématem českých voleb, jak já to vnímám, nejsou věcné otázky, ale budoucí angažmá Andreje Babiše ve vládě a jeho hnutí ANO. A podobně se v posledních týdnech v Rakousku neočekávaně stala hlavním tématem aféra kolem Tala Silbersteina a teprve nyní se ten boj vrací k věcným tématům – v tom bych viděla paralelu.

Rakouský předvolební průzkum z 9. 10. podle agentury Research Affairs/Österreich | Zdroj: Infogram

A jak očekáváte, že volby dopadnou?
Předvolební průzkumy naznačují, že vítězem by měl být Sebastian Kurz se svými lidovci v nové podobě. Na druhém místě by mohla skončit sociální demokracie nebo Svobodná strna a potom s velkým odstupem za nimi figurují Zelení a neoliberální Neos.

Ale není vůbec jisté, že i kdyby Kurz volby vyhrál, stane se kancléřem. Ještě bude záležet na tom, jak se strany domluví.

A co by ten pravděpodobný výsledek mohl znamenat pro Česko? Případně pro rozvoj spolupráce v tzv. slavkovském formátu Česko-Slovensko-Rakousko?
V současné době bylo výhodné, že na české i rakouské straně vedli vládu sociální demokraté, kteří si docela dobře na mezinárodním poli rozuměli. Z té scény zaznívá i to, že by Rakušané měli více podpořit ten slavkovský formát nebo intenzivněji spolupracovat se zeměmi Visegrádu, ale to se ukáže teprve až po volbách.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme