Kurz je dravý, ale konzervativní politik se strategií oběti. Zřejmě porazí i Svobodné, tipuje akademička

Rakousko si už v neděli zvolí nové poslance. Publicistka a akademička Anna Durnová v Interview Plus odhaduje, že po předčasných volbách zřejmě ještě posílí role Rakouské lidové strany v čele s teprve třiatřicetiletým Sebastianem Kurzem.

Interview Plus Vídeň/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sebastian Kurz | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Podle posledních průzkumů to vypadá, že Sebastian Kurz s přehledem vede. Dokonce jeho koaliční partner Svobodná strana Rakouska má jen něco málo přes 20 procent, takže by po volbách Kurz, s relativně slabším partnerem, ještě mohl posílit,“ přibližuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus odbornice Anna Durnová z vídeňského Institute for Advanced Studies. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala

Podle ní se vždy hodí, když koaliční partner není až tak silný, protože strana si tak může prosadit velkou část svého volebního programu.

„Předčasné volby vyvolané rakouskými opozičními stranami by tak nakonec mohly být pro vítěze výhodou a Kurzovi přinést ještě víc křesel v parlamentu,“ dodává. 

Předčasné volby iniciovala opozice po korupčních skandálech strany Svobodných konkrétně po kauze Ibiza. Byla totiž zveřejněna nahrávka tehdejšího předsedy Heinze-Christiana Stracheho, na které domnělým ruským oligarchům sliboval jakési státní zakázky, až bude ve vládě.

„Celé to způsobilo velkou aféru, která nakonec ukončila vládní angažmá obou vládnoucích stran. Proto teď Rakousko volí,“ vysvětluje Durnová.

Z korupce a financování politických stran se tak stalo hlavní téma předvolební kampaně hlavně posledních týdnů. Nakonec se to totiž netýkalo pouze Svobodné strany Rakouska, ale rakouský týdeník odhalil poněkud zvláštní financování také u lidovců.

„Objevily se tam podivné finanční přesuny a vysoké položky za účty na kadeřníka. To nakonec vyústilo ve veřejné prohlášení, podle kterého u nich došlo k útoku hackerů na účty i k pravděpodobným změnám některých dat,“ popisuje akademička.

Nakonec se ukázalo, že to tak úplně není pravda, ale dosud není jasné, jak to celé nakonec dopadne. I proto se podle Durnové šedé financování politických stran stalo dominantní téma posledních dnů předvolební kampaně. Jak si pak vysvětluje, že aféry voličům zřejmě nějak moc nepřekáží a stejně volí jejich hlavní aktéry?

„Nabízí se vysvětlení, že Kurz dokázal udělat chytrý mediální spin. Ukázal na hackery a znovu se dostal do role oběti. To je něco, co mu političtí experti vyčítají dlouhodobě a označují to za taktiku, se kterou Kurz prostě umí dobře pracovat. Stylizuje se do role oběti a není průvodcem děje. I celý předvolební boj postavil na tom, že jeho vláda byla velmi úspěšná, ale že mu nebylo dovoleno sloužit státu. Asi mu to vychází,“ podotýká Durnová.

Barevnější Rakousko

Všímá si také proměny Rakouska, která je ale jiná než v dalších zemích Evropy. „Poválečná politická mapa se změnila. Do padesátých let byla hlavně červeno-černá (vládli socialisté a lidovci) a dnes je velice barevná, mnohem barevnější, než jsme byli dlouho zvyklí. Je tady mladý liberální subjekt NEOS (Nové Rakousko a Liberální fórum) a také Zelení, kteří se teď zřejmě vrátí mezi parlamentní strany,“ vyjmenovává Durnová.

Jiná je i politická soutěž, ve které nejde o ekonomická témata, protože ty vlastně nikoho nezajímají, ale na scénu se dostaly kulturní a společenské otázky, jako jsou rovné příležitosti, rozšíření pojmu rodiny o stejnopohlavní páry nebo klimatické změny.

„To všechno jsou úplně nové otázky, které ještě před takovými deseti lety vůbec nebyly na stole. Ale tady si všichni, včetně zavedených stran, teprve hledají své pozice,“ myslí si akademička.

Co stojí za Kurzovým úspěchem?

Co doopravdy stojí za takovým úspěchem premiéra a předsedy lidové strany Sebastiana Kurze? Podle publicistky je do jisté míry výjimečný.

„Když vezmete, jak Kurz vypadá, jak se chová, jak vystupuje a jak je to mladý 33letý člověk, tak to hraje u voličů silnou roli. A k tomu je to velice konzervativní politik. Spojuje se v něm dynamičnost daná i mládím a také dravost, kterou lidovci dlouho prosazovali třeba v odlehčení podnikům nebo ve snižování daní. V Rakousku, které se jen tak nenechá rozvrkočit nějakou rychlou změnou, tohle vše Kurz perfektně ztělesňuje. Zdá se, že se mu tak daří na svou stranu přetáhnout jak mladé voliče, tak starší věkové skupiny,“ přibližuje Durnová.

Rakousko se připravuje na předčasné volby. Svobodní chtějí po kauze Ibiza dostat voliče zase na svou stranu

Číst článek

Kurz je podle ní také chytrý politik, protože se dokáže vypořádat i s antiestablishmentovými Svobodnými. „Dlouhodobé politologické analýzy ukazují, že takové strany se dají efektivně zničit, pokud se dostanou do vlády. Pak se zjistí, že řadu svých návrhů nemají promyšlených nebo je neumějí prosadit. A to se Kurzovi do jisté míry povedlo,“ vysvětluje akademička.

Stejný kalkul vyšel i jednomu z jeho předchůdců v čele lidovců, který Svobodné přizval k vládnutí. Oni se rozštěpili a další volby vyhrál s ještě lepším výsledkem. Opozice ale nad podobnými praktikami zvedá varovný prst.

„Tato jakási sociálnost, spojení proti skupinám obyvatel jiné národnosti nebo kultury, může udělat pořádné trhliny v otevřenosti a neutralitě Rakouska. Obávají se, že se to tak ničí a s tím jde i ruku v ruce postup proti zájmům sociálně nejslabších,“ dodává Durnová. 

Dokážou dnes Rakušané žít i s migranty, kteří přišli v roce 2015? Dělá to ve společnosti problémy? Dostala se do kampaně i klimatická změna a další otázky dnešní Evropy? Poslechněte si záznam Interview Plus, které moderoval Michael Rozsypal.  

Michael Rozsypal, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme