Chceme fungovat jako mediátor a klást důraz na jednotu EU, říká rakouský velvyslanec Grubmayr
O předsednictví Rakouska v Radě Evropské unie, prioritách Vídně i kvalitních dálnicích mluvil v rozhovoru pro Český rozhlas rakouský velvyslanec Alexandr Grubmayr. „To, že jsme v roli budovatelů mostů, znamená, že se budeme snažit hledat kompromis a jednotu v Evropské unii. A budeme mít na paměti, že jen kompromis je výhodný pro všechny,“ uvedl k plánům své země v Bruselu.
Pane velvyslanče, bude Rakousko v době svého předsedání Radě EU aktivnější v řešení migrační krize než předchozí předsedající země Bulharsko?
Máme co dělat s největší migrační krizí od druhé světové války. Opatření, která je třeba přijmout, se týkají mnoha oblastí, nejen společného evropského azylového systému. Snažíme se také posílit evropské hranice. Chceme posílit hraniční a námořní stráž Frontex, ale také pomáhat státům, ze kterých migranti přicházejí, abychom bojovali s kořeny této migrace. Chtěl bych připomenout i dohody se státy, odkud migranti přicházejí. Je to tedy velmi komplexní otázka a je v ní třeba najít kompromis mezi všemi 28 členskými zeměmi. Rakousko ve svém programu uvedlo, že chceme fungovat jako neutrální mediátor a že budeme klást důraz na jednotu Evropské unie. To je pro nás velká výzva, ale my se na to těšíme a uděláme všechno pro to, abychom dosáhli v této oblasti co nejlepšího kompromisu.
O tom, jaké má Rakousko programové priority pro své předsedání EU mluvil Pavel Novák s velvyslancem Rakouska v Česku Alexandrem Grubmayrem. Poslechněte si celý rozhovor
V programu předsednictví se také píše, že Rakousko chce být mostem v Evropské unii. Znamená to být mostem mezi novými a starými členskými zeměmi, mezi severem a jihem a východem a západem?
Předsednictví se musí vypořádávat s řadou otázek, to není nic nového. Rakouské předsednictví bude poslední plné předsednictví před volbami do Evropského parlamentu. To znamená, že se máme snažit dokončit co nejvíc záležitostí do těchto voleb. Ve všech těchto agendách mají členské země různé pohledy na věc, to je přirozené. To, že jsme v roli budovatelů mostů, znamená, že se budeme snažit hledat kompromis a jednotu v Evropské unii. A budeme mít na paměti, že jen kompromis je výhodný pro všechny. Nepoužíval bych tedy termín „stavitelé mostů“ v nějakých historických nebo zeměpisných souvislostech.
Jedna z věcí, kterou je třeba dokončit před volbami do Evropského parlamentu je rozdílná kvalita potravin a dalších výrobků. Evropská komise představila balíček právních norem v této oblasti. Bude to také vaše priorita, posunout tuto věc dál, aby bylo možné ji uzavřít před evropskými volbami?
Jak už jsem zmínil, je tu řada věcí, na kterých ještě bude třeba pracovat. Je tu otázka zemí západního Balkánu nebo digitalizace. V mnoha věcech se budeme snažit ty záležitosti uzavřít. Co se týká potravin, uvidíme, jakým směrem se bude tato záležitost ubírat. Když si vezmete náš program, soustředíme se na západní Balkán, konkurenceschopnost Evropy, na migraci a bezpečnost.
Prioritou jedné ze zemí předchozí trojice států předsedajících Radě EU, tedy Estonska, byla digitalizace. Jak může přispět Rakousko k většímu rozvoji v této oblasti?
Musíme mít na paměti, že ačkoli je Evropská unie největším volným trhem na světě, zažívá také globální snižování HDP ve světě. Musíme tedy udělat něco pro konkurenceschopnost Evropské unie. To znamená, že musíme odstranit byrokratické bariéry a postoupit k další digitalizaci. Důležité je, že předsednictví bude chtít přispět k vytvoření jednotného digitálního trhu. Jsou tu ale i jiné otázky jako akční plán pro zavedení sítě 5G, rozpracovaná je také směrnice o kodexu digitální komunikace a je třeba dokončit také chartu o kyberbezpečnosti. Chceme také přispět k propagaci e-governmentu.
Evropská komise chce ztrojnásobit rozpočet na zvládnutí migrace. Je to i priorita Rakouska
Číst článek
Jedna z priorit rakouského předsednictví je dát evropskou perspektivu zemím západního Balkánu. Teď, když se Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Řecko dohodly na názvu pro Makedonii, je možné, že dostane tato země a také Albánie pozvánku k jednáním o vstupu do EU za rakouského předsedání?
V první řadě, vybrali jsme si region západního Balkánu jako jednu z našich priorit, protože pro bezpečnost Evropské unie je zásadní mít stabilní sousedy. Nejen naše země, ale celá unie máme kulturní spojení se západobalkánskými státy a zvláště Rakousko má i historické vazby. Máme také řadu obchodních kontaktů. To je důvod, proč je stabilizace této oblasti důležitá. Albánie a Makedonie udělaly viditelný pokrok, a proto doufám, že zahájí přístupová jednání.
Myslím, že mnoho Čechů, kteří cestují do Rakouska, vám závidí vaše dálnice a rychlost, jakou je stavíte. Obdivuhodné jsou i vaše železnice. Existuje nějaký recept, jak stavět dálnice nebo železniční koridory rychle a dobře?
U nás, stejně jako u vás máme postup zvaný EIA, tedy posuzování dopadů stavby na životní prostředí. Je možné, že v Rakousku je tohle řízení rychlejší. Chtěl bych ale zdůraznit, že i na české straně vidíme vůli a připravenost budovat dálniční spojení a jsem tomu rád.
Pozval byste české turisty do nějakých zatím pro nás neobjevených míst. Jsou v Rakousku nějaké skryté poklady, které ještě čeští turisté neobjevili a kam by měli zajet?
Rád chodím po horách a myslím, že pro Čechy ne úplně známý je region Montafon. To je v nejzápadnější části Rakouska ve Voralbersku. Je tam krásný lyžařský resort, ale také v létě je tam krásná příroda pro horské výšlapy. Pro Čechy, kteří milují hory, by to myslím byla pěkná lokalita, kterou mohou objevit.
