Rakousko má novou vládu. Do funkce kancléře se vrací lídr lidovců Sebastian Kurz, který dřívějšího pravicově populistického koaličního partnera vyměnil za liberálně levicové Zelené. Výrazný obrat vidí vedoucí Katedry německých a rakouských studií Zuzana Lizcová v Kurzově pragmatismu. Česko-rakouské vztahy podle ní však může nadále ovlivňovat rakouské odmítání jádra. Do roku 2030 chce země mít sto procent energie z obnovitelných zdrojů.

Tento článek je více než rok starý.

Vídeň 11:55 7. ledna 2020 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ještě před pár měsíci velmi nepravděpodobné vládní spojenectví konzervativních lidovců (ÖVP) s rakouskými Zelenými o víkendu překonalo poslední překážku a prezident Alexander Van der Bellen druhou vládu Sebastiana Kurze – i nadále nejmladšího premiéra světa – v úterý slavnostně jmenoval.

Když byl v prosinci 2017 Kurz jmenován kancléřem poprvé, jeho vláda budila rozpaky. Za koaličního partnera si vybral Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ), která se k moci dostala po dvanácti letech, kdy byla v „karanténě“ po vládním angažmá v kabinetu lidovce Wolfganga Schüssela v letech 2000–2005.

Mezinárodní společenství totiž Rakousko za vládní účast krajně pravicové FPÖ potrestalo sankcemi.

Kurzova první vláda se nakonec kvůli skandálu šéfa svobodných Heinze-Christiana Stracheho rozpadla v květnu loňského roku, čehož Kurz v předčasných volbách využil a posílil z 31,5 na 37,5 procenta.

Jako koaličního partnera si ale poměrně překvapivě vybral Zelené, kteří stojí na politickém spektru úplně na opačné straně než svobodní. Jak tuto zásadní změnu v rakouské politice číst?

Prezident koalici podporuje

„Sebastian Kurz se od vstupu do vysoké politiky příliš nezměnil. Je pragmatik s politickým talentem, který precizně kontroluje své veřejné vystupování,“ říká pro iROZHLAS.cz vedoucí Katedry německých a rakouských studií na FSV UK Zuzana Lizcová.

Historické rozhodnutí. Rakouští Zelení posvětili spolupráci s Kurzem a poprvé vstoupí do vlády

Číst článek

Premiérový vstup Zelených do vlády, podobně jako klimatické cíle nového kabinetu, podle Lizcové jistě těší i prezidenta Van der Bellena, který byl dlouhá léta stranickým předsedou Zelených: „Vyjednávačům obou stran dopřál prezident dostatek času k sestavení společného programu a vyjádřil také naději, že vznikne koalice, která se na rozdíl od dvou předchozích udrží v úřadě po celé pětileté volební období.“

V koaliční smlouvě, zveřejněné krátce po Novém roce, lidovci a Zelení představili ambiciózní cíle. Rakousko má do deseti let získávat všechnu elektrickou energii z obnovitelných zdrojů a do roku 2040 se stát klimaticky neutrální zemí.

Rakousko-české vztahy v posledních desetiletích výrazně ovlivňuje kladný český vztah k jaderné energetice, zatímco v Rakousku se podle Lizcové v odmítání jádra a úložišť jaderného odpadu poblíž hranic shodnou strany napříč politickým spektrem.

„Ochrana životního prostředí je pro Zelené zcela klíčovým tématem. Úspěchy či neúspěchy na tomto poli výrazně ovlivní to, jak bude jejich angažmá ve vládě posuzováno. Pokud se česká strana rozhodne pro další výrazné investice do atomové energie, může to vztahy s Rakouskem negativně ovlivnit,“ domnívá se.

‚Je nepředstavitelné, že se mohou stavět nové jaderné reaktory.‘ Rakousko nesouhlasí s dostavbou Dukovan

Číst článek

'Baby-Hitler'

Kurze čeká náročné vládnutí. Například organizace Mission Lifeline, která se zaměřuje na záchranu uprchlíků ve Středozemním moři, jej v sobotním twitterovém příspěvku označila jako „Baby-Hitlera“.

Šlo o reakci na Kurzovo vyjádření pro Bild am Sonntag, ve kterém se vyjádřil, že podobné soukromé iniciativy vlastně nelegálním převaděčům pomáhají a přispívají k vyššímu počtu obětí. Když byl mladý politik v letech 2013–2017 ministrem zahraničí, proslul právě tvrdými postoji v otázkách migrace.

„Sebastian Kurz skutečně není u velké části rakouské levice oblíbený – volí ostrá opatření a rétoriku vůči přistěhovalcům, mnozí mu nemohou zapomenout, že vzal do vlády FPÖ. Zda a jak se postoj vůči němu změní, záleží na jeho dalším politickém působení,“ říká Lizcová.

Německo bedlivě sleduje

Nové rakouské vládní spojence bude sledovat značná část západního světa. Spolu s úpadkem západoevropských sociálnědemokratických stran část – zejména mladších – levicových voličů přechází k Zeleným. Spolupráce konzervativní pravice s environmentální levicí tak může přijít na pořad dne například v sousedním Německu.

Kurzův případ táhne aneb Mládí vpřed u německých sociálních demokratů

Číst článek

„Německá média vznikající rakouskou koalici bedlivě sledují. Podle průzkumů by křesťanští demokraté (CDU) a Zelení spolu mohly dát dohromady pohodlnou většinu po příštích německých spolkových volbách, jejichž řádný termín připadá na podzim roku 2021,“ dodává Lizcová.

Kurzovu novou koalici označuje za „politický experiment“ i komentátor Lidových novin a Českého rozhlasu Plus Robert Schuster.

„Pokud s ním uspěje, může se jednat o model pro spolupráci dvou umírněných stran z opačné části politického spektra, které si přesto dokážou uchovat své dlouhodobé a charakteristické priority. Výsledkem by nemusela být nečitelná politika připomínající kaši bez chuti, která by se voličům rychle zprotivila, ale pestré menu přinášející potřebné oživení a zvyšující důvěru občanů,“ myslí si.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít