Kdo je Sebastian Kurz? ‚Zázračné dítě‘ rakouské politiky, jemuž k úspěchu pomohla i migrační krize

Před šesti roky se - tehdy 27letý - Sebastian Kurz jako nejmladší šéf diplomacie v EU stal novou hvězdou rakouské i evropské politiky. Kariéra vídeňského rodáka ale zamířila ještě výš, v roce 2017 dovedl tradiční lidovce - byť v lehce pozměněném hávu - k vítězství ve volbách a následně usedl do kancléřského křesla. Tam se nyní nejspíše vrátí, jeho strana po nedělním hlasování podle všeho opět získá nejvíc mandátů v rakouském parlamentu.

Profil Vídeň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lídr rakouských lidovců Sebastzia Kurz s manželkou během voleb. | Foto: Leonhard Foeger | Zdroj: Reuters

Kurz - pro své mládí přezdívaný „Wunderwuzzi“ neboli zázračné dítě - tak pokračuje v politické ofenzivě, kterou zahájil po svém zvolení do čela lidovců v červenci 2017.

Kurz s obrovským náskokem vyhrál rakouské volby. Prezident ho příští týden pověří sestavením vlády

Číst článek

Jako šéf tradiční strany, jedné z opor rakouské politiky a dlouholetého účastníka velkých koalic se sociálními demokraty, si vymínil mnohem širší kompetence, než měli jeho předchůdci. Prosadil tak rovnoměrné zastoupení žen a mužů na kandidátkách, do kterých mohl osobně zasahovat, nebo nominaci řady nestraníků.

Nejviditelnějšími změnami bylo nahrazení tradiční lidovecké černé módnější tyrkysovou barvou a také jméno, se kterým šla Rakouská lidová strana v říjnu 2017 do voleb. Na lístku stálo Kandidátka Sebastiana Kurze - Noví lidovci, aby každý volič na první pohled poznal, kdo se uchází o jeho hlas. Kurz přes své mládí výrazně boduje zejména u voličů starších 45 let, pozorovatelé často tvrdí, že pro mnoho Rakušanů nedostudovaný právník představuje typ „ideálního zeťáka“.

Proti Merkelové

Jeho úspěšnou kariéru nicméně provázely také kroky, kvůli kterým se stal terčem kritiky, zejména od liberálněji zaměřené části společnosti.

Ministrem zahraničí byl Kurz jmenován jen krátce před vypuknutím migrační krize, během které se Rakousko potýkalo s přívalem až stovek tisíc uprchlíků. A politik, který v letech 2011 až 2013 jako mladý tajemník pro integraci na ministerstvu vnitra zavedl řadu vstřícných kroků vůči menšinám, nasadil po roce 2015 tvrdší kurs.

V únoru 2016 zahájil Sebastian Kurz kontroverzní iniciativu, v jejímž důsledku zavřely s aktivní podporou Rakouska své hranice migrantům Makedonie a Srbsko, přes které proudilo dále na Západ nejvíce lidí.

Sebastian Kurz může z pádu své vlády těžit, pokud se stylizuje do role oběti, vysvětluje analytička

Číst článek

Kurz se tehdy otevřeně postavil proti politice německé kancléřky Angele Merkelové, což mu - spolu s faktickým zastavením toku uprchlíků a migrantů, kterému výrazně pomohla i dohoda mezi Německem a Tureckem - vyneslo politické body u jeho krajanů.

Podle kritiků ovšem Kurz pragmaticky využil společenského napětí a strachu k získání hlasů, přičemž více než koketoval s rétorikou, která byla do té doby doménou pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

„Bez imigrace a uprchlíků by jeho kariéra nestoupala tak rychle,“ objevilo se například na komentářových stránkách německých novin. A někdejší šéf liberální rakouské strany NEOS Matthias Strolz označil svého politického soupeře za „oportunistu bez vize“.

Popularita neklesá

Tato kritika se ale příliš neodráží na Kurzově popularitě u voličů, mezi kterými je podobně oblíbený jako před dvěma lety. Tehdy jeho lidovci jasně vyhráli s 31,5 procenta hlasů, nyní první odhady ukazují na výsledek ještě o několik procentních bodů lepší. Otázkou je ovšem podoba budoucí koalice.

Kurzova první vláda utvořená s FPÖ padla letos na jaře kvůli korupčnímu skandálu vicekancléře a předsedy Svobodných Heinze-Christiana Stracheho. Možných cest je několik, včetně menšinové vlády.

Téměř jisté ale je, že to bude právě Sebastian Kurz, kdo bude kabinet sestavovat a bude tak určovat podobu rakouské politiky. „Nikdy jsem nechtěl být politikem z povolání,“ tvrdil přitom ještě před pár lety Kurz, který 27. srpna oslavil třiatřicáté narozeniny.

Správě věcí veřejných se paradoxně věnuje celý svůj aktivní život. Do lidovecké mládežnické organizace vstoupil ještě během studií na gymnáziu v roce 2003, o šest let později se pak vyšvihl do jejího čela.

Kvůli politice dokonce syn středostavovských rodičů zanechal studia práv. Ve 24 letech byl zvolen do zastupitelstva Vídně a také radním. Poté přišel post státního tajemníka pro integraci na ministerstvu vnitra a v roce 2013 překvapivé jmenování ministrem zahraničí, které Kurzovi otevřelo cestu na vrchol rakouské politiky.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme