Rakousko uvažuje o změně zákona diskriminujícího Habsburky

Rakousko chce povolit Habsburkům kandidovat na prezidentský post. Dosud platný zákaz byl pojistkou proti znovunastolení monarchie. Vláda i opozice se teď ale shodují na tom, že už tato součást volebního zákona není třeba, napsal rakouský deník Die Presse. Rakušané vyberou nového prezidenta letos v dubnu, kandidovat chce i zelený korutanský politik, příslušník šlechtického rodu, Ulrich Habsburg-Lothringen.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hofburg - původně gotický císařský palác | Foto: Jan Rosenauer

Takzvaný Habsburský zákon vznikl krátce po pádu Rakouska - Uherska v roce 1918. Zákon prosadili tehdejší sociální demokraté a bezprostředně se dotkl posledního rakousko-uherského císaře Karla I. Ten stál po vyhlášení rakouské republiky před rozhodnutím, zda formálně abdikuje a zůstane v Rakousku jako obyčejný občan, nebo neabdikuje a bude muset z Rakouska odejít, ať již dobrovolně nebo ne.

Karel se rozhodl pro abdikaci, později přesto odešel a nový domov našel ve Švýcarsku, kde také svou abdikaci odvolal.

Přehrát

00:00 / 00:00

O rakouském, takzvaném Habsburském zákonu, mluvila na Rádiu Česko redaktorka Markéta Bartošová.

Zákon se však netýká pouze případné kandidatury Habsburků na prezidentské křeslo, ale i o dalších věcí, především navrácení majetku, který byl Habsburkům po první světové válce zabaven. O to nyní někteří členové rodu usilují. Jde totiž o majetek závratné hodnoty.

Zákon také zakazoval všem Habskurům, kteří nerezignují na trůn, vstup na Rakouskou půdu. Důvodem zákona bylo to, že Habsburkové rozpoutali světovou válku.

Pronásledováni více než nacisté

Potencionální kandidát na rakouského prezidenta Ulrich Habsburg-Lothringen řekl, že Habsburkové jsou dnes v Rakousku pronásledováni více, než bývalí nacisté, protože děti a vnuci nacistů prezidenty být mohou, kdežto Habsburkové nikoliv.

Na jeho podporu zaznívá již delší dobu mnoho hlasů, které tvrdí, že je zákon nespravedlivý a je po devadesáti letech přežitkem. Navíc podle nich neplatí ani onen zásadní důvod pro vznik zákona, tedy že Habsburkové rozpoutali válku. S tím nemá údajně Habsbursko Lotrinský rod nic společného. Válku zahajoval císař František Josef I. a s nikým to nekonzultoval.

Ke změně zákona je potřeba dvoutřetinová většina v obou komorách parlamentu a tu by současná koalice mohla pohodlně dosáhnout. Pro uměnu či zrušení zákona jsou navíc i populistické strany. Jde tedy o to, zda ke změně dojde ještě před prezidentskými volbami, nebo až po nich.

Tak jako tak nemá Ulrich Habsburg-Lothringen příliš šancí se prezidentem v blízkých volbách stát. Rakušané podle posledních preferencí znovu zvolí dosavadní hlavu státu.

Markéta Bartošová, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme